Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

podzimní sonáta

09. 01. 2007
1
0
1348
Autor
Micek
Černobílý svět
zbarven podzimním listím
proudí mi v žilách.
Smutkem jsem prorostlá
každý můj tep
jakoby měl být poslední.
čekám na tramvaj
do stanice touha,
která mě odveze
do L.A. k andělům.
Stoupnu si na most,
rozpřáhnu křídla a skočím.
Poletím do nekonečna,
poletím navždy
k mrakům a ke hvězdám.
Potkám tam Tebe,
mého boha Amora.
Povím Ti o mém smutku
a ty vpálíš do mne šíp
a já Tě začnu milovat.
Smísíme společně
bolesti duší
a potom spojíme
údy naších těl.
Vzneseme se na oblacích slasti
a necháme pršet slzy
na celý svět.
Vzlétnéme na křídlech
vesmírných motýlů
společně oba
půjdeme na věčnost.
Já s Tebou-
-krásným bohem,
ty se mnou-
-mizerným smrtelníkem.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru