Snad...

Svítá nad cestami

a země rudne

je čas odvrátit tvář

když na pohřbu všech nocí

ztrácíme masky tmy

užaslí

že jdeme

oslepeni sny

příst slova dneška

a pak naslouchat

všem ozvěnám

tvé rty

rudé  

    dohořelý oheň

reklama na další zbytečnou věc

     i zámek tvých pravd

svádí mne abych mluvil

abych lhal

když větru došel dech

a mé ruce zdají se být hrubé

když objímají vteřiny

tvého těla

ňadra času

boky týdnů

klín věčný

dnes půjdeme

až tam kde vody mají konec

a kámen začíná

a budeme čekat

že vyjdou hvězdy

snad