Poslední obřad

Noci se zdály příliš dlouhé
Cos neměla, chtěla´s mít
Uvěřila jsi klamné touze začla taky snít
V zajetí pout
Na křídlech spánku
Tak životem plout
Ta pouta ti ukázala černou dálku
S hrozivou vzpomínkou

Tady ho máš - poslední obřad
Poslední úsměv utonul
Tady ho máš - zůstala fotka jen
A tvoje mládí - spousta nul

Nikdo neví co ho čeká
Nikdo nemá tušení
Co se stane třeba zítra
A co za pár dní

Je tichá noc a jen v uších tvých zní hlas
Ten strašný monotónní výkřik
Vrací se dlouhou ozvěnou zas a zas
Proniká tou hloubkou neměnnou
Jen hloupý pocit a křídla spoutaná
Vzpomínky na chvíle, kdy ti řekli tolikrát:
 "Neotravuj a sama běž si hrát"
Tak kdo může za to co musí se stát?

---