Bez významu

je to jako bych byla jenom obrys
gumovej a zpevněnej vápnem kostí
rozevřený dásně a oči doširoka
je to jako se naplnit prázdnotou
ve všech koutech těla i mysli i domu

je to jako jezero nebo bazén
ten co je v zahradě luxusní vily
ten co nikdy nebudu mít
(stejně jako noční koupání a klid)
- ale čistší a průsvitnější

jako když vdechneš masu kouře
a topíš se ve vůni z jinýho břehu
jako když není nic uvnitř ani v hlavě
jen lapáš po dechu nevíš jak
zaplnit volný prostor - co se to děje?

všechno se leskne všechny ostatní obrysy
lahví sklenic nábytku stříbrných táců
ve všem se zrcadlí tvá beznadějná duše
tak prázdná že nemůže ani vyletět ven
ani setrvat ve svém průsvitném těle