Vlaky

vrať se mi, prosím...

Koleje,

po kterých jezdí vlaky

utíkají do všech stran

do srdcí

osamělých

i naplněných

 

Koleje,

které nevedou nikam

do stanic beze jmén

se strojvůdci co troubí do nocí

a probouzejí milence v trávě

za vlahých letních večerů

když poprvé vyznali si lásku

a usnuli v objetí

 

Vlaky

ujíždí polemi,loukami

ujíždí do všech stran

plné i prázdné

poháněné větrem a touhou

spatřit milované

co věrně čekají

na nástupištích naděje,

poháněné lítosti za těmi

co zůstali na kolejích s naději

sami stát

 

Vlaky,

rozjíždí se,

ujíždí,

odjíždí …

 

vrať se

křičím!

slyšíš?

---