Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

I

Výběr: sidonia, Print
22. 05. 2007
18
17
4584
Autor
malej_blazen

"Zemřít tak ve spánku - to je můj sen" Anonymní nástěnka v Umakartově

Nebe má svojí hladinu
A taky plave  Na jeho povrchu
babiččina paruka - nasáklá rudou vodou
Možná to je vzpomínka - která čeká až se potopí
až na dno a najde sama sebe
Také čekám a prozatím splývám
po lesklé planoucí hladině rána
A bůh - bůh je možná budík který si babička zapomněla v kapse u saka
z teletiny - voní a je odřený ze všech stran
svojí osobní dojímavou válkou

"Neumíte si představit
jaké to je hladit hlavu skloněnou
s vyžranými pruhy kůže"
"Neumíte si představit
jak úžasné bylo prohlížet
staré fotografie z let beránků
(pod vyhřátým nánosem písku)
mého dědečka  Není na nich slyšet
cítit jediné mlasknutí polibku
ani vadnoucí květiny
Tento zrychlený vítr odnášející
pohyby očí a uschlé okvětní plátky  Černobíle usazené škrábance
červánků když vadnou barvou  A z čela pot si otírá šedivou okravatou"

A poslední sen v životě je prolnutí
usmívá se a jsou v něm všechny předchozí
slova (slovo jako lidskost jako Žena)
Že připomíná náhle zkamení pomalý přechod ze snu
do smrti  Někdo příjde nahý a někdo už se neohlédne
aniž by žil
Zemřít ve své podstatě  Zemřít v sobě
aniž bych žil - aniž bych naposledy mrknul
Letmé pohyby očí jednou ustanou  Svědomí my už se neobejmem
a beránaci na peřině nepřestanou se divit

17 názorů

jo todle téma je děsně citlivý, jak se ho všichni často dotýkaj ale todlento se ti zatraceně povedlo. jak řiká mardou, tak: tak*

bůh je možná budík možná proto ta neučasenost tvýho textu, jako by právě vylez z postele ty víš že mě tvoje drobnosti docela berou nesvázaný proudy obrazů jakoby trhaný na kousky a potom znovu a znovu poskládaný asi jak v tom prologu, rozlítaný útržky zpátky připichovaný na nástěnku připichvaný s jistotou někoho "kdo ví" je poznat že čteš, a možná víc než čteš, sníš si u toho a tvoje sny maj barvy o kterejch mnozí ještě ani neslyšeli natož by je viděli dík za ten text, dík za to, že vyprávíš barvama

bůh je možná budík možná proto ta neučasenost tvýho textu, jako by právě vylez z postele ty víš že mě tvoje drobnosti docela berou nesvázaný proudy obrazů jakoby trhaný na kousky a potom znovu a znovu poskládaný asi jak v tom prologu, rozlítaný útržky zpátky připichovaný na nástěnku připichvaný s jistotou někoho "kdo ví" je poznat že čteš, a možná víc než čteš, sníš si u toho a tvoje sny maj barvy o kterejch mnozí ještě ani neslyšeli natož by je viděli dík za ten text, dík za to, že vyprávíš barvama

Zbora
23. 05. 2007
Dát tip
t

Print
23. 05. 2007
Dát tip
Důmyslná košatost může propouštět světlo. Umíš to*

Wemi
23. 05. 2007
Dát tip
neumíte si představit... jakoby se člověk s tebou moh toho nepředstavitelnýho dotknout

Eileen
22. 05. 2007
Dát tip
konecne jsem uplne mimo... dychaci soustavu uz po tomhle asi musim odlozit na zitra.)

jarouch
22. 05. 2007
Dát tip
nadchnut... *

opět pár avi ;)

"svojí hladinu" - svoji s krátkým! "A bůh - bůh je možná budík který si babička zapomněla v kapse u saka z teletiny - voní a je odřený ze všech stran svojí osobní dojímavou válkou" moc hezké! t*

Mánička
22. 05. 2007
Dát tip
babiččina paruka - nasáklá rudou vodou Možná to je vzpomínka - která čeká až se potopí až na dno a najde sama sebe Také čekám a prozatím splývám po lesklé planoucí hladině rána skvělý dílo, má to hloubku, moc moc líbí ****

ch_34
22. 05. 2007
Dát tip
pasáže božské.. celek dobrý velice přemejšlim jak divně by to vypadalo orámovaný useknutejma rukama :-) ne, opravdu je tam jedna část, které si cením, ale to je moje hodnota... chacha nicneříkající kritik v trojobalu

Abyss
22. 05. 2007
Dát tip
krásný * ale děsně smutný

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru