Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
O Jednorožcích, Tučňácích a chamtivém Vilíkovi
datum / id15.05.2001 / 24844Vytisknout |
autorDanny
kategoriePohádky
sbírka/net/pismak/pocitace/dila,
zobrazeno8948x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůLidé od počítačů,
Prolog
O Jednorožcích, Tučňácích a chamtivém Vilíkovi
Bylo nebylo, za devatero harddisky a devatero procesory žila, byla Zahrada informací. Binární stromy se klátily v datovém větru na pozadí bitmapové oblohy, zkrátka krása. Lidé chtěli využívat plodů Zahrady, avšak to nebylo možné dělat přímo, protože to byla zahrada kouzelná a nikoli taková ta obyčejná, kterou máte možná někteří za domem.

Lidé k zahradě přistupovali nepřímo, prostřednictvím kouzelných zvířat a rostlin. Bylo tu třeba Jablko: po jeho snězení se mohl člověk kochat krásou Zahrady v uživatelsky přátelské a příjemné podobě. Pokud to někomu nestačilo a chtěl znát a umět víc, byli tu Jednorožci (anglicky přibližně UNIXorns). Na hřbetu takového Jednorožce mohl člověk velice rychle a efektivně projíždět Zahradou a využívat ji. Ovládání Jednorožců nebylo úplně jednoduché: bylo potřeba zašeptat do kouzelné ulity (shell) to správné zaklínadlo. Jednorožec jej potom velice rychle a odpovědně vykonal. Pokud zaklínadlo bylo špatně, Jednorožec udělal něco jiného než člověk chtěl, také učení se zaklínadlům nebylo lehké, proto většina lidí spíše jedla Jablka.

V zemi za Oceánem žil byl jeden člověk. Jmenoval se Vilík Brána a měl jedno jediné přání. "Chci být bohatý!" říkal každému na potkání. "Ale tvůj tatínek je přece boháč, nebo ne?" odpovídali mu. "Ano, ale já chci být ještě bohatši. Chci být nejbohatší na celém světě!".

Vilík se dal dohromady s partou kamarádů a začal vyrábět a prodávat Okna. Nebyla to jen tak obyčejná Okna, ale byla v nich černá magie: dovolovala lidem dívat se do Zahrady informací a částečně jí využívat.

Protože měl Vilík za ušima, dokázal přesvědčit lidi, že Zahrada informací je nejlépe vidět právě skrz Okna. Lidé přestali jíst Jablka, o Jednorožcích neměli ani tušení a používali Vilíkova Okýnka.

Okna však měla své nevýhody:to všechno občas se stávalo, že se zasekla, nešla otevřít ani zavřít, pomohl pouze skřítek Resetníček, který se stal přítelem každého, kdo se díval z Okna. Pokud chtěl někdo do informační zahrady něco přidat, Vilík mu řekl, že to nejlépe udělá, když do Okna řekne Slovo. Informace vytvořené pomocí Slova bylo však možno číst pouze jiným Oknem - a to ne vždy, pokud byla za druhým Oknem menší Kancelář než za tím prvním (šikovný chlapec Vilík vyráběl i celé Kanceláře), nešlo ani to. Také pokud se někdo chtěl na Zahradu podívat pořádně zblízka a detailně, Okna se stala neprůhlednými a chudáček neviděl vůbec nic. Také bylo na Oknech spousta záclonek, malůvek, cingrlátek a grafiky, pod jejíž tíhou lidem kvílely procesory a disky se točily, točily a točily....

Vilík si mnul pracičky, protože díky jeho chytré politice si byli lidé nuceni kupovat nová Okna a nové Kanceláře z Vilíkovy malé měkké firmičky. Jablka nikdo nekupoval a hlavní sadař Štěpán Zaměstnaný je dokonce na chvíli přestal pěstovat. Drsní jezdci na Jednorožcích stále cválali v hloubi Zahrady, ale obyčejní lidé neznalí magie o Jednorožcích vůbec nevěděli.

Lidé byli nespokojení, vypadalo to, že to všechno dopadne špatně, ale na jedné poradě jezdců na Jednorožcích povstal jeden z nich - Linus - a prohlásil: Nic proti Jednorožcům, ale jsou drazí- člověk je musí hřebelcovat, krmit a podobně. Chce to něco podobného, ale aby to pro lidi bylo zadarmo. Linus potom velmi dlouho šeptal Jednorožci něco do ucha a ten narazil rohem do skály. Vytryskl pramen - takzvný Otevřený Pramen. Z něho vylezli Tučňáčci, moudrý Apač a další roztomilí tvorové. Nebyl to pouze sám Linus, kdo pramen otevřel. Také Ríša Stallman a mnozí jiní se toho účastnili, ale nebudeme vám nyní zbytečně plést hlavu.

Tučňáčci se postupně vylepšovali ve vodění lidí do Zahrady informace, protože narozdíl od Oken, Jednorožců i Jablek pokud někoho napadl zlepšovací návrh na to, jak by se mohli Tučňáci chovat lépe, mohl jej říci Linusovi, nebo také přímo tučňákům. Začalo přibývat lidí, kteří Zahradu informací navštěvovali v doprovodu Tučňáků - nebylo jich sice zatím víc, než těch, kteří se dívali Okny, ale stále jich přibývalo. Tučňáci měli na jedné straně hodně podobnou náturu jako Jednorožci, ale snažili se postupně být k lidem i přátelští, aby se lidé cítli podobně, jako když jedli kouzelná Jablka. V našich krajích byly sice stále problémy s tím, jak naučit Tučňáky dobře česky, ale to nadšencům nevadilo.

Vilík zpočátku Tučňáky přehlížel, ale postupně mu začalo docházet, že jsou lepší než Okna a že pokud to tak půjde dál, nebude už nejbohatším na světě. Zaplatil spoustu zlat'áků těm nejlepším našeptávačům a ti pak našeptávali lidem různé pomluvy o Tučňáčcích. Spousta lidí také znala pouze Okna a nedovedli si Zahradu informací představit jinak než z pohledu přes napůl neprůhledná a špinavá skla Vilíkových Okýnek. Také tu byli lůzříci, kteří zašeptali do kouzelné ulity Tučňáků nějaké nesprávné zaklínadlo, Tučňáci je zavedli jinam v Zahradě informací a nazlobení lůzříci je pak pomlouvali...

Zuřil lítý boj. Harddisky se točily, procesoři počítali, paměti si pamatovaly...Každý v něm využil ty nejlepší informační zbraně. Štěpána Zaměstnaného například napadlo, že člověk bude velice silným bojovníkem, pokud sni Jablko a potom si sedne na Jednorožce. Jmenovalo se to Mac OS X, ale to je trošku jiná pohádka...

Ptáte se jak to dopadlo? Jestli žili št'astně a spokojeně až do smrti? Přátelé, tato pohádka nemá konec. Je na vás, jak to dopadne. Je na vás, jestli vyhraje Vilík a jeho Okýnka, nebo Tučňáčci, Jablíčka a Jednorožci. Vybírejte mezi nimi dobře a řid'te se pouze vlastním srdcem.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

05.03.2002 00:00:00Monty_Python
*
13.01.2002 00:00:00Shigor
Hezký :). Jen tak do Billa, já na něj mám od léta pracovat:). Je pravda, že by se pár věcí mělo trošku doladit, ale je to fakt hezký. Jen tak dál.
30.08.2001 00:00:00Kuchajda
Kuchajda - príbeh ma zaujal. Popracoval by som však nad dialógmi a pokúsil sa oživiť postavy (pozri prvú pripomienku Popeluchy). Vadí mi znetvorovanie textu nesmiernym úsilím našiť to všetko na počítače. Tomuto významu dielka som neporozumel vôbec - a ani nechcem. Počítač považujem za vynikajúci písací stroj, techniku a matiku nenávidím. Nech žije literatúra. A preto - Vilík mi pripomenul Tolkienovho Viliho Potměchutě. Chcelo by to trochu vypointovať prečo je Vilík zlý - túžba po bohatstve sama osebe už dnes nestačí. Jednorožci by mohli pôsobiť ako symbol tajomnosti, vznešenosti a nekomunikatívnosti. Naopak, tučniaci by ich vyvažovali ako komické figúrky. Užitočné by bolo niektorého z tučniakov a jednorožcov pomenovať a nechať hovoriť. Lúzrici vo mne vyvolávajú predstavu nebezpečných, špinavých lenivcov (na západe Slovenska lúzer znamená povaľača s hrozivou vizážou - neviem ako je to v Čechách). Ich lenivosť, neochota a neschopnosť učiť sa niečo nové by mohla ohrozovať Záhradu informácií "prázdnotou mysle".
Jablká ... hm, možno by sa mohli stratiť a nejaký Tučniak na Jednorožcovi (alebo s jednorožcom) by sa ich vydali hľadať. No, skrátka, dá sa všeličo. A nestraš už prosím ťa, s počítačovou terminológiou. Zdravím Popeluchu!


04.06.2001 00:00:00Popelucha
ehe, ještě mně bratr připoměl jednu věc, i když netuším využití v pohádce. V praxi je to celkem nutné. Stejně si ale nejsem jistá tím označením...

 

 

 

 

 

 

 

 



meziksicht

23.05.2001 00:00:00Popelucha
Danny, upřímně řečeno nasrals mě. Chtěls nám sem předhodit pohádku nebo Tvé názory na Linuch a Mrkvosoft?
Škoda, že ta docela hezky rozehraná hra s překlady, jakož i poznámky o jednorožcích a čertících přichází naprosto vniveč... Za tohle ANTITIP jak prase.
23.05.2001 00:00:00Mikuláš
Myšlenka byla dobra - ta literarni, ale nasledny boj o ulozene nazory toto dilko shodil uplne do stoky. Ztratilo to smysl...(i když na druhou stranu asi presne tuto debatu jsi musel ocekavat, ....)
Ale pohadka pekna, i postavicky... :o)
22.05.2001 00:00:00Danny
mao:
me slo treba o tohle: segfaultoval me civserver (FreeCiv)
gdb civserver core
odhalilo ze to zbuchlo v libtermcap.
Upgradoval jsem tuto knihovnu a tim jsem to rozjel.
ve Woknech bych se imho nemel ceho chytit...
19.05.2001 00:00:00Danny
mao:
>2c:
>i pod windows lze napsat neco co vyplivne "core". a je jedno >jestli to udela os nebo napr. nejaka knihona pod kterou >program bezi.
>takze se neda rici ze by to ve windows "neslo". zalezi na vuli >tvurce.
no jo, ale to je demagogie: nerikejte ,ze kdyz vam spadne
napr. word, vygeneruje core a vy se pak podivate kde
je problem nebo jeste lepe core poslete do MS kde to opravi
- TO SNAD NE. v tomto NENI jedno jestli
to dela OS nebo nejaka knihovna - kdyz to dela OS pak
NEZAVISI na libovuli tvurce podivat se kde je problem -
coz je better

psal jste ze popisuji pouze programy a ne system,
ale toto je zrovinka featurka systemu, kera se mi libi
a kerou okna nemaji
(druha takova featurka je symlink - zastupce sucks)

>chcete snad tvrdit ze v Linuxu lze naprogramovat neco co ve >Windows nejde?
díky že jste mi nahrál na smeč. například jsem napsal
systém MOCCA - MObil COntrolled Commands and Actions
- spustí se vždycky když přijde mail, rozparsuje ho a
na základě určitých podmínek ho buď pošle na mobil
rozkouskovaný na SMS nebo ne.
Také plní příkazy zaslané z mobilu.

přiznám se, že nevím jak by se něco podobného dělalo
ve Woknech - ***snad to ani nejde***. Nebo to rozhodně nejde
tak ¨jednoduše, aby to študák a lamer Danny naprogramoval
skoro lusknutím prstu....

popelko , vážně mě to nedalo a ještě jsem odpověděl, soráč.

18.05.2001 00:00:00Danny
kolego Mao:

2b:pokud se na neco zeptam na cz.comp.linux, vestsinou me
fundovane poradi, pokud na cz.comp.windows.ms, casto dostanu
"radu" ze jedinou pomoci je reinstalace

2c: ulimit -c unlimited ; pustim program ; padne ; gdb program core
; vidim kde to zbuchlo ; pokud v knihovne upgraduju ji - pokud ne zamailuju
tvurci - timto zpusobem se mi nekolikrat podarilo vyresit segfaulty
ve Win muzu teorieticky disasemblovat a krokovat, ale neni tam soubor core
a disassembling je casto NELEGALNI.

2e: jak co. treba u zakladnich systemovych utilit jsou many
a infa urcite lepsi nez wokenni help...ale s tema mene
znamyma progama mate mozna pravdu - ale dost casto se na
inetu nejaka ta dokumetace vali

2f:nerad bych aby z toho byla flame. spise vecna
vymena nazoru-to se mi libi vic

ad 1 - jde o zanr *pohadka*. jista cernobilost a *nadsazka*
tam podle mne patri.

btw - vy jste se o tomto dile dozvedel z linux@linux.cz, ze?
18.05.2001 00:00:00Popelucha
mao, Danny: K diskuzi o OS. Mně jako uživateli připadá úplně nemístné a nehorázné, že se mi někteří snaží vnutit nějaký OS. Že mě vůbec otravují s něčím takovým. Já chci pracovat a ne studovat jadýrka, dostávat hlášky s HEX adresama, resetovat a číst HOWTO. Je to jako kdyby mě někdo vnucoval super auto s tím, že musím vědět, jaké má skvělé bubnové brzdy, zcela novou technologii vstřikování a blablabla. Obyčejnému uživateli je po tom prd, nemůže a ani se tím _nechce_ zabývat. Mao má pravdu, že označení lůzřík je z tohoto pohledu odporné, asi jako kdybych já(coby frankofonní) nazývala zparchantělými křupany všechny, kteří četli Květy zla jen v překladu.
Tudíž zpět k literatuře: Pohádka o zlém Vilíkovi je jednostranný pohled a asi tak jako může ochráncům zvířat připadat nemístné rozpárat vlkovi břicho kvůli nějaké Karkulce, může někomu tohle připadat jako neférový útok. Danny, navrhuju méně (toho našeho budovatelského) apelu na konec. Po zakrytí důkladném reality může vzniknout solidní fantasy pohádka, která může mít jeden smysl (pohádkový) pro nezasvěcené, ale dva smysly pro lidi od počítačů. Na tomto principu jsou založeny pohádky, které mají rády jak děti, tak dospělí (Mluvící balík, Hárún a moře příběhů, možná i Zeměplocha...). Troufám si ale tvrdit, že to dá pěknou fušku.
Ještě jedna prosba pro vás oba: Přesuňte svou diskuzi jinam, sem se to fakt nehodí.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.