Jako hloubky

Jak hloubky někdy mělčinou postiženy jsou

Nazdar, jak tak zase po nějaké době nahlížím do hloubek, spíše plytko shledal jsem čím to asi tak je, že potřebujeme klub, abychom v něm přebývali v samotách ? že by stud na vlastním zhodnocením ? nebo ne-dost uznalosti nad vlastní malostí ? nejhorší klub ? to je život sám, co s tím nadělám ? vztekám se už zase, navzdory nenormalitě vztahu ke kráse prej se jenom vychloubám, ba i brouka Pytlíka ze sebe udělám, tak to jsou věci! kde místo lásky zbyly jen kecy ? co ty na toto ? ps- mám tři adresy a jdu se zase zahrabat

---