Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHranice
06. 07. 2007
2
7
1974
Autor
Beezer
opilí chrousti v hlavě
svými nárazy drolí
popraskanou omítku
a jejich rozmlácené hlavy
(symboly jednoty sfairu)
tečou do vesmírného šílenství
chtěl jsem navštívit svět
tam za zrcadlem
a narazil jsem do zdi
vlastního nevědomí
až se Aithér rozesmál
hlasem beznohého kapitána
jediný důležitý prostor
jsou moje rozpažené ruce
obkreslující hranice
kosmické duše
zdobené rýhami
od Foucaultova kyvadla
7 názorů
Lucifer`s Angel
08. 07. 2007
Nejlepší je poslední strofa, ale i v předchozích jsou zajímavé metafory - zeď vlastního nevědomí.
T***
(Moc smutné. Ale! Zase bude líp!)
rozšířils mi obzory - Aithéra sem neznala... ale aj po tom rozšíření je to pro mne moc roztříštěný... líbí se mi konec