Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Asociace

15. 08. 2007
0
3
483
Autor
Metafora

...věnováno ruskému expresionistovi Leonidu Andrejevovi (tuto báseň si vynutila jeho povídka Červený smích)

            Oč lépe by nám bylo bez těla…

            A láska vymazaná jsou jen chomáče vzpomínek

            a tužeb.

 

Šrapnel

 

            A krása zítřků, kam se jenom poděla?

            Chci dělat to, co věděla.

            Spojit svůj svět s jinými

            barvami smytými.

            Nic. Prázdno krouží mi

 

Šrapnel

 

            kolem nadějí. Andělé nepějí

            a do tmy závějí

            bílých jak únava

            mysl mi přistává.

            Hořím.

 

            Jak láska vymazaná, která žije v úzkosti.

            Velká i malá

            přes nejasné novosti, jimž se vzdala.

            Bořím.

 

Šrapnel

 

            Šrapnel mu usekl obě nohy.

            Existence nevolá již bohy…

            a naše tužby

            jsou jenom kružby kolem chomáče vzpomínek.

            Na lásku. Extázi. Na svit všech výhybek.

                                                               Vybočení.

 

            Končím.

            Končím to, co není.

 

Šrapnel


3 názory

Řízek
17. 03. 2008
Dát tip
nachápu smysl toho, proč tam ten šrapnel je. Navíc to bylo na mou ubohou hlavu možná až příliš složité,... Mno, něco promluvilo, ale přece nemoho. :)

Metafora
16. 08. 2007
Dát tip
Vidíš, a já si myslela, že je to zrovna jedna z těch povedených.. Jinak hlavní je tam ten Šrapnel a grafická stránka (kromě těch exaltovaných slov :-) Ale díky za názor!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru