Dvě moře - Stejně a Dříve

Myslím jsi to napsal pravdivě, člověk celej život na něco čeká, i když je v pohybu, něco i jen podvědomě třebas očekává.Málokdo to umí, jen žít a nic nečekat. To je výsadou osvícených, já jsem nikdy takového člověka nepoznala.každý si děláme plány, něco chceme.Někdy chceme i věci, co nám ublíží,ale o té škole života to je, špínu si děláme nejvíc my sami..jen někomu to nedojde.Dokud je NA CO NADÁVAT, JE TO LEHČÍ :)

Bivoy: ..třeba si tu báseň nepochopila,nebo pochopila jinak než bylo účelem..chtěl sem zde jen zobrazit dvě reálie v trošku jiných rozměrech(voda v šálku s bublinkama versus celý moře s trochou naděje..),depresivní to ani tolik není,.jenom že některý věci nemůžeš ovlivnit,i když bys chtěla(a tak to je i v reálu). Někdy nezbývá,než v tu náhodu doufat.. Bog_George: BUdovatelská určitě ne..děkuji za uznání,vždycky se nějak snažim někam dostat.. i když vim že to tam bude třeba hrozný a hnusný

Nevěřím v náhodu, osud ani čekání, až mě něco někam zanese, čekání na smrt (možná to jsi měl na mysli?), ne, ani v to nevěřím, že by někdo mohl jen čekat na smrt a při tom zapomenout žít. Možná jsi měl depku nebo to tak prostě cítíš. Ta báseň je pěkná, ale mně prostě nějak nesedí ta odevzdanost a trochu zhnusení (patok, špína, co se dere na povrch). Odlišné pohledy na jednu věc

Zkus o tom přemýšlet...

Líbí se mi to přirovnání k hrnku čaje, ale myslíš si, že vážně všichni jen čekají?