Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou

04. 10. 2007
1
3
811
Autor
Marguerite

26.04.2007

Jednou, až Tě přestanou bavit mé obličeje, úsměvy a umělecké nálady tak přijdeš ke mě.

Se svým pohledem v mých očích řekneš: Ahoj, měj se, už nejsi moje, nejsem Tvůj.

Ten den možná utopím se v žalu, úzkostí sevřu se.

Až se stanu parou na studeném zrcadle, špunty, které jsou přede mnou.

 

Jednou až poznám Tvou cenu, budeš mi chybět

veř tomu nebo nevěš, sama nevím.

 

Ten den mi bude hodně zle.

vybliju sama sebe.

Hlavně tu, která se bojí odchodu a proto

 odchází.


3 názory

Zvláštní, že teprve až něco ztratíme, zjístíme, jakou to mělo cenu...

Marguerite
08. 10. 2007
Dát tip
to nevěš je zamýšlené a v tom to je něvěš se nevěš se, neumírej..? Mvíš? M*

věř tomu, neo nevěš *t (a jestli to byl překlep, tak umělecky zdařilý)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru