Pár vrásek na očích

Jako velká zrcadla zří na mě tvá kukadla – černé perly v modrém rámu, nedají se koupit v krámu, v baru ani v klenotách; jak hlavičky na notách vedle sebe sedí v řádku, hledí na mě pěkně z chládku, schované jsou pod víčky jak dvě malé hrdličky pod závojem dlouhých řas; není slyšet jejich hlas, jen se mile usmívají, když se na mě podívají, ale vedle očí vrásky máš už z bolu nebo z lásky neb ze spousty úsměvů. Není vždycky do zpěvu, ale vrásky na tvé tváři od úsměvu krásně září, že to není pláč, leč smích, to se pozná na očích. Nepůsobí chladně, cize, můžu číst v nich jako v knize, jsou jak studna hluboká a já vím, že do roka setkáme se tváří v tvář. Teď z tvých očí plane zář, nejen pláč a nebo smích i láska znát je na očích. Ty dvě rýhy kolem rtů jsou také z tvých úsměvů, od polibků spokojené srdíčko z nich vykrojené zpívá tiše lásky píseň, nezná bolest, nezná tíseň, tak mě líbej, vždyť jsi muž, slíbej se rtů sladkou růž!

---