Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Setrvačnost

12. 10. 2007
16
43
5603
Autor
Lakrov



Prolog


„A dědo, co je to dar z nebe?“

„Dar z nebe...? To je když místo aby sis zasloužila to, co dostáváš, najednou dostaneš to, co si myslíš, že zasloužíš.“

„Myslím, že bych zasloužila zmrzlinu.“





Setrvačnost


Krajina za okny vlaku se dává do pohybu. Čím dál častěji v ní nacházíme chyby; Ty, co skrýváme uvnitř, jsme už dávno našli. Zažívat tyhle pocity od dětství, asi bychom nedosáhli dospělosti. Od určitého, ne přesně vymezitelného období, už však žijeme jen jaksi ze setrvačnosti.


Dvojice rozjetých vagonů se zastavila.

„A vy byste vážně dokázala na chvíli předstírat, že... že mě máte ráda?“

„To si piš, že bych to svedla.“

„Víte...“

„A co kdybys mi konečně přestal vykat. To by to šlo hned rychlejc.“

„Počkejte – teda počkej – to, co myslím, to možná rychleji nejde.“

„To bys koukal, jak to jde, když se to veme za správnej konec.“

„Jakej konec, vždyť jsem ještě ani nezačal vysvětlovat, co bych...“

„Co bys tak asi, zrovna vode mě, moh‘ chtít. Vo čem se tu asi celou dobu bavíme.“

„Ale tak to není. Vždyť jsme pořád ještě nemluvili o tom hlavním.“

„Tak spusť, čas běží. Vo čem chceš mluvit? Tohle neni žádná zpovědnice.“

„Já bych od tebe chtěl něco jinýho, než... si myslíš. Já bych potřeboval...“

„Jo sviňáren ňákejch se ti zachtělo? Tak to prr, panáčku. Já nejsem žádná...“

„Ale ne, tak jsem to nemyslel. Nezlobte – teda nezlob... Můžu vám ještě tykat?“

„To víš, že můžeš. Ale to už konečně vyklop, ať můžu říct, jestli jo, a za kolik.“

„Já bych potřeboval jen to,... jak se tomu říká...“

„S tebou je taky řeč jak se Švédem.“

„Tys znala nějakého Švéda?“

„Ale ne, to jsem jen tak plácla. To se tak řiká.“

„Švédsko... byla jste – teda bylas – někdy ve Skandinávii? Myslím na severu, v cizině.“

„V cizině jsem byla; Povedlo se mi zdrhnout.“

„Do ciziny?“

„Ne, zpátky. Dobytkové... Radši bych na jih, kdybych si mohla vybírat.“

„Mně se líbilo na severu.“

„Mně ne. Byla jsem tam jak... řádek na jídelním lístku.“

„To jako žes měla písemný ceník služeb?“

„Písemnej ceník služeb jsem teda neměla, ale když se tak koukám na tebe, teď by se asi hodil.“

„Možná by v něm stejně nebylo to, co chci.“

„Tak už mě neděs. Přivázaná jsem při tom párkrát byla, ale cigaretu už nikomu nedovolím.“

„Taky jsem nikdy nechtěl začínat s kouřením.“

„Já bych začala... Ale před tebou bych možná takhle mluvit neměla.“

„Jak, takhle?“

„Nevim, vypadáš tak – nezkaženě. Řekla bych, že sem ňák ani nepatříš.“

„Kam, sem? Myslíš jako na tohle nádraží?“

„To taky. Ale spíš na celej tenhle posranej svět.“

„Proč posranej, tebe něco trápí?“

„Ne?! – asi! Myslíš, že to dělám z dlouhý chvíle?“

„ – „

„A z toho postávání v zimě jak uměj bolet nohy a...“

„Rád bych věděl, jestli tě někdy bolela taky hlava.“

„Seš divnej...? Asi někdy jo. Z chlastu a taky od... ale do toho ti nic neni.“

„Od ztuhlého krku? Že bys s ní nemohla pohnout a připadala si jako spoutaná, zkamenělá.“

„Tak bych s ní asi nehejbala. Nebo jen kdybych musela. Občas pohnu zadkem, ale hlavou nemusim. Musim – taky jste to tak řikali, když ’s byl malej? – Musím jen umřít.“

„Neříkali... nevím. Já teď musím dojet domů.“

„A na to potřebuješ hejbat hlavou?“

„Trochu.“

„Že ty s ní budeš muset hejbat doma?“

„Proč doma?“

„No, vypadáš jako takovej uťáplík: ‚Ano, maminko, máš pravdu, maminko,‘ a hejbat hlavou nahoru a dolu.“

„Nikdy jsem nebyl žádný maminčin mazánek a jsem ženatý. Už dlouho. Ale pořád se máme...“

„To jsou nejhorší prasáci... Promiň. To se tebe netýká. To jsem neměla řikat nahlas. A to předtim taky ne.“

„Kdyby tys nemluvila nahlas, já bych taky... Mohl bych ti něco pošeptat?“

„Sláva, já věděla, že se nakonec dohodnem.“

„...š..ch..ř..š..sí..ši...“

„Cože? Ještě jednou mi to pošeptej!“

„...s..š..sí...“

„Měkne ti mozek?“

„Ne, tuhne...“

„No dobře, že seš to ty. Při tomhle počasí už stejně dneska jinej kšef neudělám. Tak kde, tady?“

„Jo, tady – začneme.“

„Víc přitlačit, prosím.“

„Takhle?“

„Jó – to je dobrý.“

„Jó –“

„Jó –“

„Ještě –“

„Ještě víc!“

„A teď níž –“

„Tam, to je ono – to je ono.“

„A zmačkni – ještě –“

„Nepřestávej – prosím.“

„A nechtěl bys mi říct, jak to mám vydržet? Už mi málem upadla ruka.“

„Tak zase za chvilku... Jsi tak milá...“

„Blbá jsem. Fakt bys nechtěl...? Za polovinu? Zadara –“

„Nevím. Už asi chtěl, ale trochu se stydím. Doteď jsem jí s žádnou... víš co myslím... obhájit před svědomím... Tebe bych možná mohl.“

„Ale já tebe ne!“

„Co tak najednou, to si neumím vysvětlit.“

„Já na vysvětlování nikdy moc nebyla. Prostě nechci. A ty drž zobák a drž.“

„Už mlčím, jen prosím nepřestávej. Už budu jen poslouchat.“

„Jednou jsem byla v botanický zahradě. Se školou. Když jsem byla malá.“

„Co to má společného s tím, koho chceš nebo nechceš?“

„Počkej, nekecej mi do toho, když už se mi jednou chce se někomu svěřovat. Kvetlo tam takové to... jak se to sakra jmenuje...?“

„Kaktus?“

„Ne, to druhý...“

„Orchidej?“

„Jo, orchidej, dík. A mně se ta kytka moc líbila. A už jsem jí málem utrhla – nikdo by mě neviděl –, ale pak jsem si to rozmyslela. Já nevim proč. Určitě ne proto, aby jí mohli vidět i jiný lidi. Snad mně jí přišlo líto nebo... Prostě tam zůstala a uvadla nebo jí ukrad někdo jinej. Nevim, co se s ní stalo, ale já měla projednou svědomí čistý. Tak proto tebe ne.“


Na krku, na ramenou a mezi lopatkami pomalu dohasínal oheň, způsobený tlakem jejích palců. Přítel v nouzi nalezený. Děvka špinavá. Od koho jiného taky žádat tuhle úlevnou zvrácenost. Vidina domácího nebe, ke kterému jsem se s každým zaduněním kol blížil, kontrastovala s pocitem uvolnění, plynoucího z praktik mírného násilí. Vlak zpomalil a mně se začaly příjemně zavírat oči. Nechal jsem se kolébat na vlnách setrvačnosti. Zdálo se tak snadné, dojet až na konečnou.




Bubny, leden 2007

Navážka pískovny v K., říjen 2007



43 názorů

Ten prolog je naprosto bezchybný. Souhlasím s a2a2a, který je pečlivým čtenářem. Já jsem čtenářem hltavým a netroufám si kritizovat.

Lakrov
26. 01. 2009
Dát tip
Pro mylenka: > ...polárku Dékuji za zchlazení :-)

Marcela.K.
26. 01. 2009
Dát tip
> Skoro každý be se dal? Už vím proč se mi to nelíbilo...nemám ráda, když lidi dělají z druhých blbce...a Ty ho tam děláš z toho chlapa i z tý děvky...nejhezčí je opravdu ten prolog...kdyby to byl chlapeček...v tom prologu, zasloužil by si spíš Polárku :-p

Alojs
28. 09. 2008
Dát tip
a budeme mít klidnější spaní :) ... teď abych opravil vlastní texty.

Lakrov
28. 09. 2008
Dát tip
Pro Alojs: Tak opraveno (ale bez pátrání po dalších). Až na to velké písmeno za středníkem (občas musím mít svou hlavu :-) ) Taky jedna logická chyba z textu zmizela. O té vím už dávno, ale všiml si jí jen jeden čtenář.

Lakrov
28. 09. 2008
Dát tip
Pro Alojs: A nedám :-) Těší mě dokonalost, ale času je málo. Je příjemnější, když mě někdo upozorňuje na hloupé chyby, než když se snaží dělat hlupáka z autora. Díky.

Alojs
28. 09. 2008
Dát tip
však jo... původně jsem ty chybky nechtěl zmiňovat (protože tvorbu přes PC chápu), ale když ty jsi nedala :)

Lakrov
28. 09. 2008
Dát tip
Pro Alojs: Díky. Kdyby to mělo jít na papír, dostalo by to více péče. Tohle bylo asi kontrolované jen z obrazovky.

Alojs
28. 09. 2008
Dát tip
chybky hmyzího charakteru jako: - "Tak spust" -> tak spusť - "ať můžu říct jestli jo" -> ať můžu říct, jestli jo... - "V cizině jsem byla; Povedlo se mi zdrhnout" -> tuším, že by mělo být malé "p" - středník není tečka - "cenník služeb" -> !ceník! :-) - "Ne?!, asi!" -> zatoulaná čárka... ... je tam toho více... jde o zpětnou korekturu... nejvíc z toho vyčuhuje ten cenník. jinak v pohodě.

Lakrov
28. 09. 2008
Dát tip
Pro Alojs: Děkuji za návštěvu a za uznání, a mohu-li se ptát, tedy tak činím: '...má to mušky, jindy mouchy...' -- zajímalo by mě, kde.

Alojs
28. 09. 2008
Dát tip
má to mušky, jindy mouchy... tenhle text je svižný... bodejť by ne, když je sveden na dialogovou rovinu. občas jsem si říkal, že by to bylo lepší jako "drama", scénář", včetně popisků, co kdo právě dělá a jak se u toho tváří. Byť by si tím riskovala profláknutí pointy (ale já ji stejně vytušil s předtsihem :)). Dialogy jsou opět zeživotní a opět decentně (čili hodně) vtipné. Cítím v tom mírný nádech absurdna... to se mi líbí. *

Lakrov
25. 08. 2008
Dát tip
Pro danka.: > zaonačíš tak, že si člověk zprva myslí něco jiného V tnevinné míře se to snad může.

Lakrov
25. 08. 2008
Dát tip
Pro danka.: Ano. A povídala si s ním. Děkuji za návštěvu.

Lakrov
12. 08. 2008
Dát tip
Pro ponožky. Díky za návštěvu. Mě se tahle taky líbila. Jen je v ní jedna logická chyba, ale to skoro nikdo nenajde. Asi ji budu muset opravit, když se obnovil zájem.

Lakrov
12. 06. 2008
Dát tip
Pro Francois-Baptiste Chabal: Zkus tuhle. Možná v ní najdeš trochu souvislostí s Tvou Kurtizánou a třeba tě napadne, jak Kurtizánu zakončit.

Lakrov
10. 03. 2008
Dát tip
Dík za návštěvu. Jak je vidět, každý si v tom textu něco najde.

domin.go
09. 03. 2008
Dát tip
příjemně proplouvající momentka bez hlubšího sdělení, postavená na dobře zpracovaném dialogu jen poslední věta je možná až moc 'vděčná', nebo jak to nazvat prolog je nejlepší

Lakrov
10. 12. 2007
Dát tip
Děkuji za připomínky. Něco se prostě nejde dozvědět jinak, než zvenčí. Tohle není samostatný text. Je to část čehosi rozsáhlejšího (a nekompletního) a aby mohl být samostatně zveřejněn, musel dostat nějaký úvod a závět. Masírování zad bylo plánovité a nevím, jak se mu vyhnout nebo čím ho nahradit.

jarouch
10. 12. 2007
Dát tip
Tak, řečeno bylo mnoho, já jen krátko - příběh je to pěkný docela působivý, hlavně moc pěknej dialog, to tedakoukám. To že jsi z chlapa udělal pitomce, to se mi líbí (možná v některých částech mi to bylo až nepříjemné, bylo mi ho líto), ale to je na tom právě pěkný. Na opačným konci mě pak hodně vyrušila z prostředí povídky část, kdy mu ta děvčica masíruje záda... přehnaná perverznost mě vždycky vyruší. A ten poslední odstavec mi tam nesedí tak jak by měl (a zase - narážka na perverznost masírování zad mi tam nepatří). Ale i přesto jednoznačný tip :)

Lakrov
21. 10. 2007
Dát tip
Velice děkuji za názor 'zvenčí', obsahující spoustu upozornění. A hlavně děkuji za pozorné čtení. O dunění kol a teprve následném rozjezdu vlaku sice vím, ale ty jsi první, kdo si toho všimnul. O čárce před 'když', chybějící v prologu, vím taky, ale bez ní se mi ta věta líbila víc. K tomu duhému odstavci, uvedenému skloněným písmem, mám takový těžko pochopitelný citový vztah. Původně měl být prologem, ale... Je v něm (mělo by být) cosi, co asi neumím přesně vyjádřit. Zkusím ho přepsat, zařadit jinam... prostě s ním ještě chvíli bojovat, než se se ním (možná) úplně rozloučím. Z toho muže dělám pitomce. Zcela záměrně. Jen nevím, jestli ne moc velkého :-) A nad ostatními radami se taky zamyslím. Časem se pustím do změn (dělám to i u jiných textů). Teď je to ještě příliš mladé. Začínám si připadat, jako novodobí výrobci softwéru. Napřed něco zveřejnit a bude-li o to zájem, pak teprve odstraňovat chyby. Ještě jednou dík.

a2a2a
21. 10. 2007
Dát tip
Předně pochválím prolog. Schází tam sice čárka před - když -, ale má parádní myšlenku. K textu samotnému. Je postaven na dialogu a ten až na několik maličkostí je živý, zdařil se. Líbí se mi vcelku i to, že jsi zvolila banální téma, že jsi se pokusila i o vtip v zápletce. Vytkl bych celý úvodní odstavec proloženým písmem. Nejen že nemá žádný podstatný vztah s vlastním obsahem, ale působí trochu školometsky a navozuje formát slohové práce. Úplně bych ho vypustil. Dále pak pozor na drobnosti. Např. Dvojice vagónů ... Když napíšeš dvojice, dáváš větě onou číslovkou jakýsi další význam, který tam však není. Daleko lepší je napsat prostě ... Vlak se zastavil. S vlakem máš problém i v závěru. Nejprve píšeš ... s každým zaduněním kol blížil ... a v hned v další větě napíšeš ... vlak se rozjel. Takže ztěží kola mohla dunět, když vlak stál. Jiná drobnost. Napsalas: ale cigaretu už nikomu nedovolím." "Taky jsem nikdy nechtěl začínat s kouřením." Zde jde o naprosto neadekvátní reakci, která z onoho ženatého muže dělá nechápajícího pitomce. Možná to bylo myšleno z jeho strany jako vtip, ale přijde mi to stylisticky neohrabané. Podobně je to i s tímto dialogem: "Já bych od tebe chtěl něco jinýho, než... si myslíš. Já bych potřeboval..." "Jo sviňáren ňákejch se ti zachtělo? Zde odpověď oné dívky přijde rovněž nepřirozená. Onen muž už i před tímto dialogem naznačuje, že mu nejspíše nepůjde o sex, zatímco ona se téměř vnucuje, a najednou je to ona, co ho okřikuje. V posledním odstavci se také bije toto: Přítel v nouzi nalezený. Děvka špinavá. Od koho jiného taky žádat tuhle úlevnou zvrácenost. Jedak nejde o žádnou zvrácenost, masáž krku, zad, to je přirozená záležitost, a jednak nelze bez dalšího vysvětlení dávat vedle sebe do tak kategorického rozporu přítele a děvku. Ale jinak fajn.

Lakrov
16. 10. 2007
Dát tip
Děkuji názory a příznivé hodnocení. Pro Korála: Záběry na lidi hodně zblízka... ale z rychlíku :-) Dík.

Korála
16. 10. 2007
Dát tip
Líběj se mi tydle rozhovory, trochu to vidim jako takovej minifilmeček, záběry na lidi jenom hodně zblízka, a tak, nic nejni jinak vidět... :cB Ale takle to je asi lepší. Rozhodně tipec

Marcela.K.
16. 10. 2007
Dát tip
...čekala jsem, co se z toho vyklube...no nevím...nějak mi to přišlo celý divný...ten rozhovor...ale proč by nakonec ne, že :-)

Lakrov
14. 10. 2007
Dát tip
Pro nepotrebujem: Máš pravdu. A mně se přitom zdálo, že téma je jen jedno. V obou 'zamyšleních' i v příběhu. Setrvačnost a občasný pokus, jí vzdorovat. Díky za názor.

dve zamyslenia na úvod sú veľa, stačilo by jedno. no a potom ako odbočuje od témy k téme... nie že by dielo bolo zlé, ale neoslovilo ma.

Lakrov
13. 10. 2007
Dát tip
Pro Flákač: Děkuji za názor, založený na přetřásání obsahu :-) . To mi totiž trochu chybělo. A přitom obsah je to, kvůli čemu je většina povídek napsaná :-) Nesvedla ho, protože... ale dal by se. Skoro každý be se dal. I v tom je vlastně kousek setrvačnosti.

Flákač
13. 10. 2007
Dát tip
Ta světem přežvýkaná děvka (pardon) má něco do sebe. Zábavné bylo číst a čekat, co to vlastně budou spolu provádět. Trochu smutné, když nad tím tak přemýšlím, zase to ale vyvažuje ten druhý, ten chlap, který má spokojené manželství. To bylo povzbudivé, že ho nesvedla. tip

Markel
12. 10. 2007
Dát tip
Za úžasnej prolog - T

Lakrov
12. 10. 2007
Dát tip
Pro Ultrainfernal: Soudíš-li, že ty přímé řeči působí věrohodně, pak je to pro mě odměnou za ten zcizený prolog :-) Dík za názor.

Lakrov
12. 10. 2007
Dát tip
Pro Winter: Myslím, že máš pravdu. Je to 'chození kolem horké kaše' (a myslím, že ani není moc horká :-) ). Měl to být takový rozpačitý rozhovor. Děkuji za uznání 'síly' prologu. Ten totiž přišel až dnes nad ránem, jako takový dar z nebe. Dík za čtení a za názor.

Winter
12. 10. 2007
Dát tip
Jo no, ten prolog je fakt hezký. U textu samého se mi líbilo, že jsem si jej uměl hezky představit, ale obsahem mi to přišlo jako ustavičné chození kolem horké kaše: kol kolem a okolo. Jinak asi slušný textík.

Lakrov
12. 10. 2007
Dát tip
Pro avox: Prolog - Dalo by se tvrdit, že je odposlechnytý (jako spousta jiných napsaných vět), ale není. Je jedním z ranních následků mého ateismu (někdo mi radil, že se mám raději řadit k agnostikům). Snaha - pořád se o něco snažím, ale nevím, jestli je poznat o co. Děkuji za návštěvu a první ohlas 'zvenčí'. Třeba se zbytek povídky bude víc líbit dalším :-) (Ostatní prominou)

avox
12. 10. 2007
Dát tip
Za zajímavý prolog a dobrou snahu :-)) */

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru