Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Někde u Slavkova

Výběr: Jinovata, Zbora
21. 10. 2007
19
19
2731
Autor
kapitan

Svítání je dost otřepané téma,ale snažil jsem se cosi zachytit....

                                                      

                                                                                                Svítá...

                                                                                       Ráno dopité až do dna

                                                                                       tančí mezi poli.

                                                                                       Země vystřikuje prach.

                                                                                       Jdu sám,

                                                                                       sám sebe

                                                                                       v sobě nesu...

                                                                                       a neschopnost 

                                                                                       rozpoznat krásu

                                                                                       tohoto rána

                                                                                       je k smutku bolestná.

                                 


19 názorů

Zbora
02. 10. 2008
Dát tip
*

Anne S.
07. 01. 2008
Dát tip
rano dava za ukol probolet se ke krase

Jinovata
02. 12. 2007
Dát tip
Vědomí rozpoznat je poněkud nefunkční vazba, nicméně se to dá překlenout onou obraznou melancholií, kterou jsi okolo vybudoval. Narozdíl od a2a2a mi nepřijde závěr patetický - v pejorativním slova smyslu. Patos tam je zahalen do pro mne velmi zajímavého vztahu boestnosti a smutku. Je to tak prosté spojení, dolazené do souznění právě tím jemným posunem od bolesti k bolestnosti - autor si je vědom atmosféry, kterou v básni vytvořil a citlivě ji dotváří jazykem. Je to na výběr.

neznamaxy
23. 11. 2007
Dát tip
* učím se tě poznávat

kapitan
22. 11. 2007
Dát tip
Děkuji za kritiku...cením si Tvého názoru

a2a2a
22. 11. 2007
Dát tip
zastavím se ještě u této básně, nevím, jak dlouho píšeš, ale podle udávaného věku lze se jistě časem od tebe ještě lecčehos pěkného nadít. Tato báseň se mi líbí i formálně, snad až na poslední verš, který vyznívá docela pateticky. Na druhou stranu nejen v této básni prokazuješ cit pro nevtíravou dyamiku básně, jen jako by jsi se otřel o pár reálií, aby jsi pointu hned nevyštěkl. Osobně mám rád autory, kteří v několika verších řeknou hodně, nemají potřebu promalovávat, svědčí to o tom, že dobře ví, proč co píši. Snad v každé své básničce mášnějaký hezký verš a také trochu uklouzneš na nějaké omšelosti, zpravidla v závěrech.

vesuvanka
21. 11. 2007
Dát tip
je moc hezká, obrazná i pocitová.... TIP

Janina6
12. 11. 2007
Dát tip
Úplně jsem to ráno viděla... jedno svoje konkrétní ráno, které mi to připomnělo. A za to díky.*

má to čosi do seba :)

jorel
30. 10. 2007
Dát tip
připomínáš mi študium v Pardubkách... moje undergroundová léta

Háber
23. 10. 2007
Dát tip
...a vysoké modré nebo Bolkonského z Vojny a mier

avox
21. 10. 2007
Dát tip
asi jde o to, odkud kam se jde... :-) */

Marcela.K.
21. 10. 2007
Dát tip
...také někdy chodím ráda jen se sebou ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru