Růžová

Růže mladá

hebké trny

pálíš v dlani

když je východ temný

a to ticho zní

tvůj klín rudý chladne časem

kdy tu nejsem

a jsou jen ty vteřiny z odcházení

proklety hodinami

radost

to odrané peří

z holubice nahé

co tu leží

jako živá

v samotě co se s šaty mísí

klíč v zámku těká

odemkl by

a já, nebo to co zbylo

v zrcadlech před tebou se ukrývá

jako na hladině rtuti

nebo v květu smrti

v němž mnohé přebývá