Převtělení

Ivan Jefremov: Athéňanka Tháis

Ne, nevěřím v převtělení,
ale ...
jestli snad přece,
možná ... kdysi ...
tak kým,
kým jsem tam asi byla?

Hádám tak
raný středověk...
...miluju rytíře
v lesklé zbroji,
tu dobu, kdy válka
znamenala
„muž proti muži“
a vyhrál jen ten,
kdo byl lepší.

Ale ne,
vím,
kým bych
být chtěla.

Skrytá v hlubinách
dávnověku,
měděná pleť a šedé oči,
a vlasy jako havran černé
co tělo její obtáčejí,
když tančí kométiké,
tanec vlasů ...

Vzdělaná, moudrá,
lásky znalá
i umění tance, veršů,
zpěvu ...
a krásná tak,
že jistý boháč Filopatros
nabídl na zdech Kerameiku
talanton stříbra
za jedinou schůzku...
...cenu celé jedné trojveslice...
Odmítla ho.

Říkalo se o ní,
že kdo ji spatřil na koni,
ten viděl pravou Amazonku.
Jediná,
která získala
srdce božského Alexandra
a ta, pro niž vzplála
celá Persepolis...

Po tom
jsem často toužila,
být jako ona ...
Tháis,
ta hétéra z Athén,
svou krásou vyhlášená.

A tak možná...
možná, že kdysi ...

snad přece ...

Kdo ví ...

---