První vyhraje

V malém dusném pokojíku bez pokory a bez díků nedá se už dále žít, o zdraví lze připravit bezohlednou mocí velkou, chtěla bych se státi včelkou a ulétnout oknem ven. Přežiju snad další den, počkám ještě malou chvíli, zda si přijdeš za mnou milý večer tiše povídat. Snad zapomněls mít mě rád, výplatní mi dáváš pásky místo něhy, místo lásky, kdysi bys mě láskou sněd; teď do kávy mícháš jed, za peníze všechno smíš, mě si, hochu, nekoupíš, zůstala jsem stále stejná, neoblomná, neprodejná, už se prober, člověče! Pokud se ti nepodaří přijít s láskou ve své tváři s třemi slůvky "mám tě rád", opustíme padlý hrad, vyhraje, kdo uteče.

---