Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
MDCXI
datum / id30.11.2007 / 266632Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
zobrazeno3303x
počet tipů10
v oblíbených0x
do výběru zařadilStvN,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
MDCXI

Lev ležel na boku, šedivá hříva na něm zplihle visela, jako ozdobný límec na žebrákovi, chlupy se znaveně táhly k zemi a odhalovaly mapy lysé kůže a strupů, v černé tlamě jen pár viklajících se zubů.

Jen kousek od čenichu mu ležel kus masa, ráno čerstvého a plného snad ještě teplé krve a lákajícího až bolestně a stejně nedosažitelného jako mihotavý pouštní přelud, jako včerejšek. Jako zítřek.

Malá louže pod masem zčernala, krev se srážela a zasychala. A když se do klece vplížila studená noc, do temnoty se ponořilo vše, tak samozřejmě a tiše, jako by nikdy ani žádný den nebyl, byla jen černota a sny tak vybledlé a mlhavé, že je nebylo možno rozeznat, zůstávala jen vzpomínka na vzpomínku, prázdné místo, kde zůstal jen otisk v prachu.

 

Císař pro svého lva velmi truchlil. Chtěl uspořádat velký smuteční průvod městem, rozeznít všechny zvony a nechat za něj sloužit mši. Kněží se toho pomyšlení děsili a císaři ho rozmlouvali. Odmítli otevřít bránu nebes zdechlé obří kočce, navíc darované císaři pohanem. Císař pak musel pověřit správce, aby pro něj našel nějakého zbloudilého kazatele, který by byl ochoten obřad vykonat.

 

Vychrtlému knězi stoupala pára od úst,někam nahoru do temnoty, kam už nedozářilo světlo třepetajících se pochodní. Správce a několik pomocníků zvonili lopatami o zmrzlou zem, latinská modlitba se mísila s tichým českým a německým láteřením, vykopaná díra se šklebila, tudy nemohla vést cesta do ráje. Císař stál smutně a odevzdaně, když čtyři pomocníci namáhavě spouštěli mrtvolu do jámy, byla těžká a provazy je řezaly do rukou, naštěstí jáma nebyla příliš hluboká a najednou lev už ležel, přikryt černým plátnem a císař měl pocit, že v hrobě je ještě místo i pro něj. Kněz zavřel knihu a amen, lva pohladila první sprška zmrzlé hlíny, císař se křižuje, obrací se a odchází, snad věnovat modlitbu mrtvému příteli nebo nepokojně snít, v hlavě vířil smuteční průvod, vlnil se městem, nebylo jisto, čí tělo odpočívá ve velkém černém kočáru, černá látka v hrobu je stále ještě vidět, hrobníci pracují pomalu. Císař jde, úzkost mu svírá hrdlo,je to strach  či se snad v létě příliš nadýchal požárů, ohňů, které mu zanesly do kostí led, ohňů, které sám rozkřesal a které  stravovaly jeho vlastní město.

 

Pak odchází i kněz a správce posílá domů dva pomocníky. Dva ještě zůstávají a vytahují nože, správce se rozhlíží a hrobníci skáčí do jámy, lví kůže se dá dobře prodat, ale mršina je těžká,nemohou ji ani pořádně obrátit, v hrobu je málo místa a  na práci není dobře vidět, svit pochodní kreslí živé stíny a oni se začínají bát a tak se jen dohodnou, kůži nechají být a odřezávají jen hlavu, už ji podávají nahoru správci, ten se pod její vahou prohýbá, kleje, z hlavy visí cáry kůže, aspoň, že krev už dávno neteče. Vytrhají ještě drápy, vše zabalí do velkého kusu plátna a pak je teprve konec, hlína vše překryje, umlčí, ukonejší.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.09.2008 00:29:02Johana Baesil
a tip:)

....
21.08.2008 19:28:44bestye
možná to bude vypadat zvláštně, ale já nevidím v povídce ani tak barvy, sílu nebo něco jiného. Na mě z ní působí naprostý klid a možná trochu nostalgie. Ale klidný klid, ne takový ten před bouřkou. Líbí se mi, jak píšeš o tom, co hrobníci pak se lvem provedli a to tak, že z toho vnímám jakousi samozřejmost - že tak to v té době prostě chodilo - a že tu dobu umíš popsat, aniž bys udával jakékoliv reálie. Je to klidná povídka - od začátku do konce. A jen taková moje libůstka - zase bych zkrátila první větu - omlouvám se za to, ale má to potom větší grády :c)*
08.01.2008 00:48:46DaNdÝ
jójo, takový dobrý jako celek, to musím obdivovat, fakt krátká povídka a tak silná, prostě působí mě osobně dobře na pocity, vidím v tom i takovou zvlášní zlehka zvrácenou nit co se tam táhne a vrcholí tím zmasakrováním lva, a ta působí dobře.
10.12.2007 18:45:12Kandelabr
StvN: Diky, jsem rad, ze se ti to libi.Prijemne se mi cetla, ta tva kritika :)
09.12.2007 18:04:31StvN
Začnu tím, že si tenhle text zaslouží svůj výběr.

Skutečně teď nedokáži posoudit, jestli jsem se jenom já naladil na tvůj styl, nebo se tvůj styl tak vybrousil, ale povídka nemá chybu.

Líbí se mi, jak si člověk představuje lva někde v přírodě (aspoň já) a pak se jakoby mimochodem dozví, že leží v kleci. Líbí se mi, že se zabýváš detaily a že je píšeš samozřejmě a plynule tak, jako by někdo zdobil vázu. Tohle já považuji za důležité, tohle pro mě dělá text výmluvným. Řezání provazů do rukou, to mě zkrátka dojímá. Jsi důkazem, že text nemusí být vůbec dlouhý, aby byl plný, barevný, živý.

Myslím to vážně.
04.12.2007 18:47:34Flákač
lev, zda-li měl dva ocasy? hezké i když o smrti. t
03.12.2007 21:00:13Plopez
jo, tohle se mi líbí.
je to opravdu smutný, což ne každej umí.
dobrý.
01.12.2007 08:29:00Rabb
zajímavý počin.. fajnově napsaný..
30.11.2007 14:55:10Winter
Někdy jsou i císařové bezmocní. Vcelku fajn.
30.11.2007 14:23:34Wiski
Slušný. Možná víc než to. Fajně napsaný, fajná věc, každopádně tip a povzbuzení do další tvorby...měj se krásně

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.