Couravá (pro tebe)

jak ti to jen říct... nejspíš to neumím

Na špičkách bot
cucám si rty doruda.
Zebou mě poškrábné nárty
a loupe se mi kůže na kolenou.
Šmouhy na duši stírám vytahaným  rukávem od svetru.

Stydím se říct
mám tě ráda.

Odbarvená potupnost
mě svírá a zlomeným ukazováčkem
bubnuji do zpětných zrcátek.
Možná jsem jen příliš snivá
a nesu si moc tvrdý sýr v podpaží.
Večer když se stmívá
mhouřím oči zpoza parapetu.
 Snažím se vidět duhu, lásko má.

Stydím se říct
už se (tě) nebojím.

---