Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Desátá.Pohádková

14. 06. 2001
0
0
923
Autor
sslunce

Beznadějná iluze o naivitě, přiměla nejednoho uvěřit i v přítomnost okamžiku...

-Plné nádraží, ručičky ukazují dvanáct. Je tma, zase, jak podivné, žárovka praskla, přestup únosné hranice dobra pluje v neúnosné hranici skutků. Blbost. Mávám vlaku, odjíždí. Daleká cesta. Doby pravd, uklidňuju se, upalování čarodějnic spláchla poslední povodeň. Jsem černochem v poušti bílé rasy a můj velbloud odešel s karavanem na Dálný  východ. Beru si jen to nutné. Kufřík s kostkama, náhradní žárovku a jízdní řád. Směr ještě není zcela jasný. U rozcestí na kopci zeptám se kouzelného dědka. V pekárně koupím buchty s tvarohem. Plazím se v horku do kopce a v tom zrada. děda tam není. Pojídám buchty a doufám, že s plným žaludkem něco vymslím. Třeba přiletí myšlenka. Cesta do pekla je stále dlážděna dobrými skutky, nit jsem nechala doma, na zlatou rybu nevěřím a mušku nikde nevidím. Možná je to hloupost, že bych přece jen nebyla v pohádce? Vracím se domů. Sedím si na peci a listuju v atlasu. Vlak pod okny ještě dlouho houkat nebude, koleje tudy nevedou. Na oběd jsou buchty s tvarohem. Velbloud si odmítl svoje ucho prostrčiti jehlou. Kaplický si jistě v  hrobě svoje kosti obrací. Tuší snad, že pravda nakonec jednou zvítězí. Vězení je tak nadále doživotním, samota bez křídel arestem nejtežším. Příště to vezmu zkratkou přes měsíc, třeba potkám marťana.
Krel
16. 06. 2001
Dát tip
no...je to dobrý.

zkratkou přes Měsíc...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru