Obtočená

Pokaždé když obtáčíš mé vazy v kolenou
pokaždé když schovávám skleněnky pod polštář
pokaždé když se stydím na sebe podívat
kříčím
                            víc a víc a víc


Prosévám čočku tvými prsty a nutím tě mi lhát.
Moc času, moc slov...... nejspíš jsem emocionální.
Křičíš a já se dusím smíchy, miláčku promiň.


Pokaždé když mé pěsti zarazí vzduch
pokaždé když bezmocně vzlykám, že tě neslyším
pokaždé když se na tebe nemůžu podívat
křič
                             víc a víc a víc


Máčím prsty ve tvé hořkosti karamel
podřené tváře a červený negativ
bezmocně přehrávám si v hlavě



víc a víc a víc

                            netřeba křičeti.

---