Školní bufet

      Bufet je v budově školy zcela specifické a zvláštní místo.Dá se říci, že zde projdou všichni, kteří mají ve škole co do činění.
Učitelé, děti, rodiče,uklízečky a pan školník, osoba zcela neopominutelná,i pan ředitel přijde říci "dobrý den." Někdy také pracovníci obchodní inspekce a hygieny, nemohou přece dovolit, aby si majitelka přišla na nějaký větší zisk,když platí tak malý nájem za místo "pod schodištěm", ze kterého za velkých potíží a velkého přemýšlení udělala bufet,který slouží. Každé dobré dílo je třeba po zásluze potrestat a tak jedna kontrola stíhá druhou a když "nedáte", platíte. Snad i za to, že je s Vámi spokojenost.

     Pro rodiče je to místo, které jim umožní v teple počkat na své děti, vypít si kávu, poklábosit s paní prodavačkou, vyptat se na ně. A jejich ratolesti si tu mohou vybrat zcela podle chuti a návyků svoji svačinku, někdy zajdou i místo oběda. Je ovšem fakt, že nejvíce je zajímají cukrovinky, obzvláště ty s různými reklamními akcemi. Naštěstí majitelka a prodavačka v jedné osobě, je také matkou a dětem se snaží tyto pochutiny co nejvíce rozmlouvat. Někdy se jí to zdaří, někdy ne. Ale, jsou už i tací "zákazníci", kteří mají speciální přání a předem si objednají třeba palačinky s čokoládou a pak to před ostatními, navršeno na míse, okázale konzumují a rozdávají a největší machři, ti to hází z mísy přímo do koše, protože si to "mohou dovolit."

     V bufetu si prostě můžete koupit vše, na co máte chuť.Každé ráno vítají Vás mísy oblo- žených chlebíčků,baget,celozrnného pečiva,chlebů,palačinek,koláčků, ale i cukrovinek a pití. A samozřejmě hamburgerů.Ty nelze vynechat, to je velká móda a bez těch by sortiment nebyl úplný. Ale, je možno si tu objednat i grilované kuře, či salát. Paní majitelka vychází každému vstříc. Ceny jsou příznivé , vyrábí to sama z dovezených surovin a tak na požádání připraví  co si zákazník přeje. Může tak vyhovět i mlsným jazýčkům učitelek a to není jen tak! Každá drží dietu. Je však zajímavé, když paní z bufetu při konci směny dává slevy, je tu skoro každá, která se ráno přišla podívat a nakupuje i to, co dietní není.

     Některé, kvůli linii chodí jen na obědy, ale to jim nebrání v tom, aby o velké přestávce nasávaly vůně,které se z bufetu linou škvírou mezi schodištěm. A děti? Ty musí stihnout svačinu i alotria, také pozdravit se s láskou z jiné třídy, děvčata, ta musí opravit svůj makeup/ano, slyšíte dobře, malují se již nyní a nikdo jim to nezakazuje/. Dokonce i chlapci z nižších tříd mají slušivé melíry a účesy, z kterých někdy paní z bufetu mívá husí kůži na zádech. Když občas některý z nich neodolá a prostrčí svou hlavu okénkem dovnitř, stává se, že ji nemůže pro svůj "pichlavý" účes dostat zpět.  A to je potom ten správný "džes" pro ostatní děti. Méně zábavné je to pro paní prodavačku, neboť musí vyjít ze své kukaně a tahem vrátit žáka zpět před bufet.  Naštěstí jsou veškeré potraviny zabaleny a tak nedojdou úhony a neválejí se na nich vytrhané barevné vlasy.

     Objeví se i šikana, když některý slabší chudák musí většímu " chudákovi " platit svačinu, nebo koupit oblíbenou cukrovinu. Nepotěšilo by to určitě leckterou maminku, co jejímu dítěti páchají. Paní z bufetu se však do toho nemíchá. Zkusila to jednou, a už to nedělá. Z bufetu jí tenkrát zbyla jen hromada neprodejných potravin. A stěžovat si? To není v módě, každý z učitelů bojuje o své místo a k ředitelce - k té se to vůbec nedonese. Je to problém, a kdo by ho chtěl s rodiči řešit? Bohužel, dnes učitel není autorita, je to zaměstnanec, který má strach o práci. Je to vidět na morálce těch děcek, opravdu nic jim není svaté!

     Někteří chlapci, ale i dívky, klidně chodí o přestávce kouřit před školu. Těžko jim to někdo zakáže, když učitelé kouří z druhé strany na dvoře. Chtělo by to příklad, kde ho však vzít, když se každý bojí o svou existenci?! To by Ámos koukal, jak se praktikuje "Škola hrou."

     A jak se krade! Těžko věřit tomu, že děvčátko s obličejíčkem andílka, když jste otočeni zády a chystáte jinému svačinu, strčí ruku do okénka, popadne ležící lízátka a běží. Když ji chytnete, nestačíte se divit, chodí teprve do druhé třídy a zatlouká, jak těžký zločinec. Prej " já jsem je dostala." A Vy ji držíte za tu ruku, která lízátka ukradla a ona se přitom ani nezačervená. O to víc se červená potom její otec, který se přijde omlouvat. Prodavačce je ho až líto, když přiznává, že už si doma neví rady, že děvče krade, na co přijde, aniž by to potřebovalo. "Možná by to chtělo více lásky a pochopení", říká paní tatínkovi. A tatínek si vzdychne a říká: "ale , kde brát na to čas?" Co na to můžete říci? Nic.

     A starší kluci ? To už je nuda. S tím se počítá, že se  snaží něco vzít bez zaplacení a potom tím ohromovat děvčata, která si v koutku prohlíží barevné kondomy, jakoby to byla zabalená cukrátka.

     Zvoní, je konec přestávky a děti i učitelé se vrací do svých tříd? "Učí je tam ještě vůbec něčemu?" přemýšlí prodavačka.

      Kdysi byla škola "svatostánkem myšlení", teď jí to připadá spíše jako přehlídkové molo pro děvčata, bojové cvičiště pro kluky a pro ty menší, školení, jak co ukrást, koho "bonznout", z čeho vytěžit. Zdravá soutěž se vytratila. Nejvíce je to vidět na rezignujících obličejích učitelů, kteří se radši otočí, než by problém řešili.

     "Proč si tím zatěžovat hlavu," myslí si prodavačka a jde si po svém. Je třeba nachystat si seznam zboží na zítřek a popřemýšlet, co udělat, aby dětem i učitelům chutnalo. Uklidit stolky a srovnat židličky, aby si zase zítra mohla mládež hrát na "mistry světa."

     Ještě než zavře, staví se školník pro pivo, které je schováno pod pultem. Alkohol do školy nepatří, ale, co by si školník bez něho počal, vždyť by nebyl schopen ani zatlouct hřebík, kterým je nutno opravit okénko bufetu, tak by se mu třásly ruce. Popíjí už od rána, aby udržel stabilitu. Všichni dělají, že to nevidí. Chodí rovně a to je důležité. Jen červeň ve tváři dává znát, že má "vysoký tlak". Poté přijdou ještě uklizečky, které si tu vypijí kávu se šlehačkou a dají se do bohulibé práce, aby dětičky měly všude čisto. A tím končí i pracovní den prodavačky. Jsou čtyři odpoledne. Školní bufet má zavřeno.

     A tak je vlastně všechno v pořádku. Vše má svůj řád!