Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nesmysl života ("Nic, hovno, HOVNO")

14. 02. 2008
2
7
2367
Autor
těša

 

„Co může člověk říct když řekl všechno

vyjádřil myšlenku v nadpisu rovnou

Co může dělat dál – jen tiše zdechnout

Co může říci dál – nic, hovno, HOVNO!“

 

Zamyšlen prochází sídlištěm kolem

nemá už náladu na lepší světy

Obklopen betonem, zavalen bolem

přehlédl záhon a pošlapal květy

 

„Snad blbá nálada, snad blbá doba

Všechno to zkazil ten bývalej režim

Křivda; jo, trápení a trochu zloba

Zatuchlost systému na bedrech leží“

 

V parčíku usedl, podhlédl za se

dozadu, nazpátek, na lepší časy

zřejmě jsou dávno pryč - nějaké prase

zdupalo květiny, snahu i klasy

 

„Co zbývá dodati, co říci dále?

Člověku mlčením život už zkysl

Pointu na závěr!" – zapomněl málem

„Pointa večera: života smysl“

 


7 názorů

těša
26. 02. 2008
Dát tip
děkuji převelice. jo, hodně mladý. Rozhodně bych nic nesváděl na dobu, naopak, účel byl, aby přímé řeči vyzněly ironicky, což se, zdá se, nepodařilo. A co se týče komunismu, je pro mě jen historickou epochou. Netýká se mě. O metafory jsem se tu ani nesnažil - právě kvůli snaze o celkovou ironii. Schválně se kouknu, jestli mám nějaké slušné jinde. Zda má smysl psát - jo, otázku si kladu, ale mám jí v mezích možností zodpovězenou - určitě má, právě kvůli rozvoji, individualitě atp. Zajímal by mě ten rým/vázaný verš - mužeš, prosím, trošku přiblížit, v čem je chyba nebo problém? Nevím úplně, co myslíš. díky a příjemný den

a2a2a
25. 02. 2008
Dát tip
Vojto, jde o docela typický básnický projev člověka mladého a idealistického, což je přirozené a v podstatě i dobré. Má to však svá úskalí, a sice, že reálný nedostatek životní zkušenosti nevyváženě nahrazujeme idejemi Zde se to projevuje například všeobjímajícím pohledem na svět a neslušivým bolestínstvím na úkor pohledu na něco,co se mne týká více osobně a na co si mohu i hmatatelněji sáhnout. Všechno to zkazil ten bývalej režim Například tento verš. Nevím, do jaké míry jsi hmatatelně ten režim zažil, ale věz, že lidé v něm měli naprosto stejé touhy jako dnes a možná se k nim, oč byly některé nedostupnější, i vehemenněji a bolestivěji hlásili, o to však byl výsledek lepší. Betonová sídliště nejsou objektivně reliktem režimu, ale potřeb doby a zejména je třeba si přiznat, že ten režim přežíval krom jiného i díky naší rezistenci. Báseň má své nedostatky v tom, že všechno popisuješ natvrdo, bez snahy něco vyjádřit metaforou. Rovněž rým je jen rým, nikoliv vázaný verš, je v tom málo nápadů. Závěr básně alespoň obsahově vyznívá optimističtěji. Určitě si kladeš otázku, zda má smysl psát. je to však otázka jen a jen pro tebe. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i neobyčejně výrazní autoři se prosazují na výsluní obecně respektované scény často velmi dlouho a ještě častěji se am nedostanou vůbec. A přesto píší. A také je zde vývoj, zkušenost a další atributy psát. Za sebe si myslím, že už jen ta potřeba tvořit je něco, co tě také morálně posouvá. A pak, jsi-li hodně mladý, a z dostupných informací se to tak jeví, pak mi osobně se tvé počínání jeví jen a jen jako sympatické.

těša
16. 02. 2008
Dát tip
díky fergi, díky moc, určitě stojím.

pozorovatel
15. 02. 2008
Dát tip
V parčíku usedl, podhlédl za se dozadu, nazpátek, na lepší časy - mi nepřijde moc šťastný takhle nuceně rýmovat

úsměvné :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru