Le cul-de-sac /slepá ulička/

Jaro křivolisté protéká tlamou okapů sedmým dnem

muž za zády na stěně, ruce rozpažené

vzhlíží zasněně, jediný svědek naší hry

s pokojskou Au Repos du Chasseurs

na slepou bábu –

končí ztrátou županu za přechovávaní láhve mléka za oknem.

Unášen uličkou proletářskou čtvrtí

zdrcenou koulemi hrou v petanque

s papíry o závod kolem povalených plotů

kde se štíhlé domy

podepírají zády nakloněných stěn

drží pohromadě spoutané břečtany

šmírujíc koutkem - záclonky se zde nenosí

jak se zdejší k sobě mají před krbem?

Světnice skromného půdorysu přiznávají vysoké stropy

v proporcích postav Valónů.  

Krčmou prostírá terakota

smeknout by ráda i má vyčochtaná bota od Bati

nepostrádat tak všech výsad svatých.

Po zdech trofeje, vítězné poháry ze soutěží

dělnické mládeže v přetahování se lanem a

plakáty ve stylu Art nouveau z pařížských kaváren.

Stolky kolem stěn, tak na sebe s přehledem jako cestující v pražské podzemce

s rozdílem, že zájem neuvíz mezi Můstkem a konečnou.

Neprůhledná Stella Artois za tlustým sklem v horčičácích, po malých doušcích rozněcuje hvězdomluvou v očích štamgastů, (vz)dávám ruce na stůl vzhůru dlaněmi, na znamení, že nepošťuchuji koulí po zeleném stole,

když se rozletí prosklené lítačky, do místnosti vpadnou dva baskervilleští, ten první hned že po tom příštím najdu nejlepší úkryt v jeho mordě, razí z něj anýzem, tak nedopiju, a znáte ten nesmrtelný pocit úlevy, když zády ke stavení, kde vám ostatně nebylo nikterak špatně, jediným dechem vtáhnete do plných plíc noční oblohu. Jinak však nemohu než nezřetelnou chvíli udržet, a pak ústy vypusit, aby se ukázala ještě neproniknutelnější.

Od Forêt des Soignes, v Marsově poli nad hřitovem, šinou si to vstříc čtyři mladí muži roztančeným krokem:

„Bon soir monsieur“ zdraví vzpříma hlasem rozespívaným veselkou.

„Bonne soireé garçons“ opáčím situaci vzkříšení důvěry vykřesané z křemene a ardénské žuly.       

Znehybněli v očekávání, chtěli si snad podat ruce? Nezvolňuji, procházím hradbou těl plných krve jako ten, kterému dáno býti nespatřen. I kdyby, není jakýkoli počin jen obrovským míjením?

Zbylo nemnoho loktů k poznání: rue Chaussée de La Hulpe je slepá ulička.