Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+18 neviditelných
Jak číst Jinovatu? - Od začátku dál..
datum / id28.05.2008 / 287075Vytisknout |
autorFouckault
kategorieKritiky (lit. kritiky díla)
zobrazeno3692x
počet tipů13
v oblíbených0x
do výběru zařadila2a2a, Markéta, Dero, egil, Print, Zbora,
zařazeno do klubůmpv, Sekce kritiků[1K], Stylistika v poezii, Zoom[0K],
Jak číst Jinovatu? - Od začátku dál..

Zamýšlím –li se nad autorovou poetikou, a snažím-li se nalézt její východiska, její „základ“, vůli či důvod, nemohu mé čtení zachytit jinak než subjektivní metaforou.
Podstatné na básni je to , co nejde říci jinak než básní, v každé „objektivně“ pojaté kritice či interpretaci nalezneme jen to nepodstatné.

Proto se snažím v této reflexi postupovat při hledání skrytých nevyhnutelností Jinovatovy poezie obdobně poeticky, pomocí metafor, podobenství a technických figur, které užívá sám autor. Dost dobře možná, že skutečné téma mojí úvahy je právě mýtus objektivity.

Konečně subjektivitu v literární kritice neberu jako cosi degradujícího. Vědomí možnosti čistě subjektivních postojů do ní vnáší určitou „opravdovost“, a zbavuje ji všudypřítomného nebezpečí uvěřit v obecnou platnost vlastních tvrzení.
Jsem si vědom, že čtenářský postoj, který v této kritice aplikuji, hovoří jen o jedné stopě v autorových textech. Autor je ve skutečnosti mnohostrannější, používá výrazně víc poetických poloh než popisuji.

Dále je dlužno na tomto místě poznamenat a přiznat se k drobné formě jistého nefér přístupu k autorovi v tom smyslu, že více než jeho konkrétním výběrem „od začátku dál“, jsem ovlivněn coby čtenář a kritik jeho dlouhodobým působením na tomto serveru a obraz jeho poetiky se mi rodí v mysli na základě čtení již řadu let, a jak jsem zjistil, přesahuje značně ladění autorem autorizovaného výběru.

Autorovy texty mi bezprostředně evokují jazyk vědy a filozofie. Estetická střídmost, obrazná askeze, samoúčel přesnosti, zaujetí pro vyváženost, démonizace logiky, vnitřní věrnost čemusi „za textem“.

Jakoby tvůrčí strategie rozechvívala a adorovala uvnitř diskurzu společenskou prestiž vědy.
Co vlastně myslím tímto „jazykem vědy“ ?

Pro nezasvěcence nepochopitelný, nesrozumitelný, hermetický, zároveň však široce obdivovaný. Imitace takového jazyka tedy může být pokusem hrát si s jeho (laiky tak obdivovanou) prestižní výlučností.
Tento typ jazyka spolu s „neviditelností“ vypravěče, vyloučení výraznějšího rukopisu, stafáže a psychologizující interpretace, činí pro mne z Jinovaty poezie reprezentanta umění „bílých límečků“. Umění vytvářené přesným algoritmem, inženýrsko - manažersky, v protikladu k umění „modrých límečků“ – umění rukodělnému, emocionálnímu, (beat), či mysticko imaginativním polohám směřujícím k radikální kritice jazyka a jeho možnostem.

Ale explicitní přesnost a technicistně-perfektní vzhled jsou paradoxně právě tak málo neutrální a objektivně korektní jako tento jazyk autora, protože nutně reprezentují přístupy řídící se určitými kritérii. V pozadí textu jakoby vyrůstal výše zmíněný mýtus „objektivity“ jakožto velmi sofistikovaná forma nadinterpretace a latentní manipulace.

V pozadí textového pole, často laděného snahou o zdánlivě neosobní pohled, je tušit jakési „zamlčování“, utajování. Z čtenářských řad je textům často vyčítána intelektuální chladnost, ano - málokdy lze v nich nahmatat osobu básníka, jeho bolesti a touhy. Texty ovládá motiv hlavolamu, přenosu sdělení, které autor šifruje, skrývá před čtenářem do poeticky vázané symbolické figury.
Sdělení je v něm kódováno v podobě jakési interpretační „mapy“, která je zároveň maskou, význam zakrývající a strhávající na sebe pozornost. Na tématech banálního, deziluzivního a svou povahou abstrahujícího popisu je vyostřována specifická a svébytná skutečnost básně jakožto literárního útvaru. Můžeme-li koneckonců citovat autoritu nejzasvěcenější, autora samotného, používá v jednom ze svých vyjádření pod svým dílem velmi přiléhavý termín - „mřížky“.

Toto velmi silné gesto „skrytého, či přislíbeného významu“, zakrytého mřížkou – do struktury vtělený autorův pokyn silovému poli v textu, nabádá k čtenáře nikoli k svobodnému rozplynutí se v textu, ale k často doslova namáhavé interpretaci. V tomto „pokynu“ čtenáři vidím základní energii i její největší slabinu autorovy tvorby.

V základech autorovy poetiky tedy nacházím jakýsi slib. Slib existence významu pro čtenáře, strukturální iluzi „odpovědi“. Jde o jistou vůli básní po sdělitelnosti v přesně vymezeném významovém poli. Tato vůle textu je generována oním zaujetím pro přesnost. Přesnost, která signalizuje obavu o srozumitelnost a jasnost, a vnášející do textů vnitřní napětí, dusno či neuvolněnost.
Pravděpodobně je to tím, že každé slovo či obraz má své místo ve struktuře jako mozaika šifry, a teprve průhled onou abstraktní tušenou mřížkou po vyluštění a čtenářově osvícení, dodá rozrůzněným fragmentům tkáně básně legitimitu.

Ač je to paradoxní, texty formálně zrozené na abstraktním břehu poetiky jsou skrze tento základ, vnitřní vůli od otázky k odpovědi, blíže fundamentálně významové poetické tradicionalitě.

Utopie

Tak černý kůň tak pozdě v noci?
Nebyl téměř vidět, měsíc nesvítil,
kdyby mohl krást, tak mohl, snil
o jezdci, který nebodal by v bocích,
jen šeptal potmě stůj v mých krocích,
zaržál a hryzl do hlíny.


Šifrovaná strategie autora se však v některých případech svou komplikovaností vymyká z ruky a vůle textu směrem k interpretačnímu driftu otupuje . a směřuje vlastnímu, svobodněji chápanému životu, bez problematické a neobjektivní iluze „objektivity“.

Přespříliš pil až přišel podzim

Zamžilo, déšť, navlhla hlína,
sesedlo pole, usnul kůň,
jako daleká svítilna
vlaštovky shořely na jihu…
-
Probuďte ho.

Zde je odkaz na autorův výběr textů: http://sweb.cz/ladalada.jj/Jinovata.doc

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

03.06.2008 18:17:59Zbora
redaktor poezie
Až vyjde jinovatovi sbírka, bude se tahle kritika ve Tvaru hezky vyjímat :o)
31.05.2008 12:48:38Norsko 1
nechápu, proč bych měl číst
jak číst jinovatu
když vím
že je to o hovně

milý fouckaulte
30.05.2008 08:17:38Fouckault
bezva, díky za díky a díky všem čtenářům.. :-)
30.05.2008 00:25:27Jinovata
Tak ti fouckaulte velice a vřele děkuji. Takhle rozsáhlou, zajímavou a empatickou kritiku jsem od nikoho jaktěživ nedostal ani ústně, natož psaně. Překvapila mne míra tvého pochopení pro mé poetické záliby, o kterých jsem skoro už začal přemýšlet, jestli je nevnímám jen já. Velice mne těší to, jak mé psaní vnímáš, je to pro mne potvrzením funkčnosi. Teď jsem se až rozesmál když jsem si uvědomil, že za největší lichotku považuji "potvrzení funkčnosti" - jak typické. Díky ti velice.
29.05.2008 08:48:56dadik
jsi šikovný...
:)*
28.05.2008 23:37:37Ewonne
T!
28.05.2008 16:57:53chci_slyšet_tvoje_ticho
se slovníkem cizích slov
pochopila oč tu kráčí:)
Moc hezká kritika*
28.05.2008 14:58:18Revizor
Nejlépe nijak... :D
28.05.2008 11:09:25egil
redaktor poezie
u některých tvých starších recenzních textů (které jsem četl v rámci ZOOMu) jsem měl občas problém s tím, jak ses občas "nechával unášet" → snad chápeš, co tím myslím..)..

tady oceňuji, že zůstáváš nablízku jinovatovým textům - nedopouštíš se nadinterpretací, jazyk recenze je střízlivější.

slušná recenze.
28.05.2008 10:52:45Deepness
Pekne napísané...
skutočnej umeleckej kritiky je čoraz menej... *

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.