Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

J

04. 07. 2008
7
7
1111
Jednou jsem jedla jahody a vzpomínala na smetanu co dal mi k ránu do pusy krmí mě jako malé dítě vždy s láskou přitom říká: chci tě a vlastně ani nemusí jednou jsem měla na večeři všechny chody ty dary těla od té doby mám v denním menu stále to samé beze změny a do smrti bych mít to chtěla... Autor: Emil Sláma

7 názorů

jazzgirl
05. 07. 2008
Dát tip
A ono je zvláštní, že takhle se přecpávat může člověk jak chce, a netloustne:-) Nebo, že bych si to měla dopřávat častěji?...:-)*

tu citaci jsem nestih, báseň se mi líbí

moorgaan
04. 07. 2008
Dát tip
..hmm.. veceris jiste velmi rada.-))/**

to vieš, že viem - preto a vďaka Matke Tereze sa tiež smrti už nebojím....

Háber
04. 07. 2008
Dát tip
smrti se nebojim/ smrt není zlá/ smrt je jen kus života těžkýho/ čeho se bojím/ je umíraní ve kterým je tak každý sám... (ako iste vieš, J. Wolker)*

!!***T***!! Ty jsi ale rozežraná!!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru