Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNedělní/nácviky/smrti
Výběr: Zbora
10. 07. 2008
13
13
3230
Autor
egil
Táta nám předvádí,
jak dokáže koňskými žíněmi
podřezat zděděné housle.
Sladký a teplý
zatéká do našich uší –
předsmrtný křik.
Dřevěný strunatec
přisátý na hrdlo člověka:
táta ho podřeže, a pak mu vyvrhne neznělé srdce...
Ještě však – na čtyři – tluče.
A najednou jako když utne.
Na stolku noty,
před chvílí žité –
nyní jen zevrubný nekrolog.
13 názorů
Je to jako humor Jaroslava Válka - v podstatě lehký úšklebek ve spojení s vážnou tváří - to ten strohý jazyk ! zdánlivě kontradikce, ale tak to na mne působí. *
Pišta_Hufnágl
10. 07. 2008Pišta_Hufnágl
10. 07. 2008Pišta_Hufnágl
10. 07. 2008
No, přiznávám, že s tou banální jednoduchostí jsem to trochu přepálil, ale v kontextu Tvé tvorby mi opravdu tak připadá.
Mně se naopak líbí velmi. Působí civilním, prožitým dojmem. Nemám z ní pocit básnění za každou cenu. Naopak mám za to, že má potenciál do čtenáře velmi jemně a nenásilně proniknout - a to už na první čtení, protože sdělení neskrývá za složitými básnickými figurami, ale ta zdánlivá banální jednoduchost jí dává jisté kouzlo a způsobuje, že je báseň poměrně dobře uchopitelná pro širší čtenářskou obec, aniž by se jakkoli podbízela.
to mě - svým způsobem - těší..
i to znamená jistou působnost textu (i když se znamínkem -)
horší je, když je čtenářům text šumák..
takže - vlastně - dík. :)