Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pivo a čeština

13. 07. 2008
12
27
7056
Autor
Oldjerry

Kmen studie vznikl před více, než dvaceti lety. Může se tu vyskytnout výraz, nebo popis děje, který už nová generace nezná (například pivo hluboce pod míru).... Autor si za to před vámi zkroušeně pohazuje obrovským, tmavě fialovým soráčem...


Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou jen málo se lišící výrazy pro druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.
Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru : ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde ! Už mu rostou nožičky....
Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci : Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka. Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.
Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje. Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, utrhnout, vylemtat, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, vytroubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít ( taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.
Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát : šlo by pokračovat, ale... Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život. Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno. Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že? Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název „tuplák". A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček ? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, pivní skauti, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.
Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.
Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá. Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu :
Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí.
Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější.
Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.
Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty !


27 názorů

Oldjerry
25. 08. 2008
Dát tip
Děkan, Movsare. Jsem rád, že pár lidí mohu pobavit.

Movsar
25. 08. 2008
Dát tip
oceňuji žánr i obsah. je příjemné, že v té záplavě zpovědí o problémech vlastní existence na x (obvykle značně nevydařených) způsobů na pismaku.cz je tu ještě klika lidí, kteří si chtějí NĚCO sdělovat. t

Oldjerry
31. 07. 2008
Dát tip
Lauro - dík

jazzgirl
16. 07. 2008
Dát tip
Oldí, u nás se běžně říká špatně natočenému či jinak humusovému pivu koza:-). Nic jiného v tom není a nesouvisí to s obsluhou nahoře bez:-)).

Oldjerry
14. 07. 2008
Dát tip
to jako že s těbú súhlasím...

avox
14. 07. 2008
Dát tip
co ty na mne s vykřičníkem? :-))

Oldjerry
14. 07. 2008
Dát tip
avox !

avox
14. 07. 2008
Dát tip
:-)) pivo piji zcela výjimečně, ale početla jsem si se zájmem */

Oldjerry
14. 07. 2008
Dát tip
Nu - a kdo ti brání ? Máš-li chuť - tak natáhni botu a frak udělej krok... Je tvůj - zlatý mok ! (Jde to i beze fraku, vážený sioraku).

Oldjerry
13. 07. 2008
Dát tip
StvN - jo, přesně. Jano - chyba : výborné psychotonikum... Domingo - a to mne mrzí, ale krýgl jsem neznal... IVO - ano znám použití bžundy jakožto výrazu pro ostudu... Tobša - jasné, já kdybych chodil na 3 piva celý život, tak bych to nemohl napsat. Před třiceti až čtyřiceti lety jsem jich denně utrhl drobátko víc... to je o čase stráveném v prostředí.

Tobša
13. 07. 2008
Dát tip
No, pivo piju (týdně celkem 3 kousky :-)), ale teda většinu slov jsem slyšel poprvé...

IVO
13. 07. 2008
Dát tip
Můj nebožtík táta kromě toho, že jako veterinární lékař přiváděl zvířata na svět, je také z tohoto světa jako náruživý nimrod sprovozoval. A on používal slovo bžunda jako synanymum loveckého núspěchu, když šli myslivci z lovu s prázdnou. To je na okraj dílka, které je malým literárním skvostem. *T

domin.go
13. 07. 2008
Dát tip
Chlasthaus :)) A zapomněl jsi na krýgl.

vesuvanka
13. 07. 2008
Dát tip
Ač sama pivo nepiji, četla jsem s velkým zájmem až do konce, úvaha je výborně zpracovaná :-))) TIP a díky

StvN
13. 07. 2008
Dát tip
Pivo nepiju, to by mohl být pomalu národní vtip. Tenhle článek potěší hlavně tím, že se dotýká oblíbeného tématu, o tom lze číst a hovořit hodně dlouho.

Oldjerry
13. 07. 2008
Dát tip
Zámotku - dík

Oldjerry
13. 07. 2008
Dát tip
džezinko : kozu neznám /(vysvětli), pivní skauty ano.

jazzgirl
13. 07. 2008
Dát tip
Ať žijí filologové:-) Jupí:-) Jdu to zapít:-)* Doufám, že mi nenatočí kozu (tento výraz v úvaze není):-). A že tam nebudou nepořádní pivní skauti (tento výraz v úvaze není:-) ) Tak, holky, na zdraví (Toto přání v úvaze není) :-)

Oldjerry
13. 07. 2008
Dát tip
Jalovcová - není to náhodou polozapomenutý předchůdce ginu a borovičky ? správněji borievkovej ? To je taky dobré... ale pivko je pivko

No právě. Dokonce si myslím, že Krakonoš schválně kazí podkerkonošskejm pivovaroum vodu, páč chlastá jen jalovcovou.

Oldjerry
13. 07. 2008
Dát tip
Milý Trautenbergu : domluv se s Krakonošem, ono to v podstatě jde, jen moc nevyskakovat - a založte S.R.O. Kérkonošské pivovary... ten Trutnov, jestli ještě vaří, ani Stará Páka, nebyly nikdy nic moc (i když v nouzi jsem na ně chodil taky). Dík

Dostal jsem chuť na pivíčko. Nehoráznou. Už vím, proč je ten Krakonoš takovej trouba. Umí všechno, ale pivo vařit neumí! To je ono! *******tip*******

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru