Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

World

19. 08. 2008
2
3
1982
Autor
Anriena

...

Černí ptáci na obloze, holé stromy, černý kabát, ubrečené oči , jenž v srdci znamenají ránu nezahojitelnou.Koukáš okolo sebe? Co vidíš? Lidi? Chodí okolo, že? A nevšimnou si nikoho. Ničeho. Pláčeš? Stejně si nikdo nevšímá, nikdo nevnímá tvou bolest, nikdo ti nepomůže… na všechno jsi sám… a navždy budeš. Myslíš na to? Na to ,že nejlepší by si bylo vyhlídnout nějaký most a skočit dolů? Skončit tuto realitu a spát navždy nebo utéct a nevrátit se, žít někde na okraji pustiny bez lidstva , bez všech ran a bolesti. Doufáš v to, že přijde někdo, kdo ti podá ruku, kdo tě vysvobodí z toho všeho, s někým s kým se budeš smát a nebudeš se trápit…

3 názory

ohhhhh tak smutně pravdivě krásné ....

Moc krásné až to mrazí, ale bohužel realita je taková. Moc Chválím za tenhle počin. : ) T.....

už je to tak ... t

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru