Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen po dni
31. 08. 2008
10
7
1192
Den po dni čas
má uzdravuje křídla
umorousaná
splihlá od špíny
kde nestačilo
vzít jen kostku mýdla
a všechny smýt je
vlastní zločiny
ulpěly kdysi
na bělavém peří
až těžko bylo
mávnout perutí
a znovu vznést se
pieroti
kteří
svou masku smutku
vléci donutí
bytosti světla
jsou-li poraněny
tleskali chvíli
dávno tomu již
léčí má křídla
nový den
je bílý
a slunečný
v něm nezlomí mě
kříž
7 názorů
moorgaan - přesně totéž bych Jarmilce přála
báseň je to krásná, ostatně, která od Jarmilky ne?
*T
jarmilko máš těch křídel už moc..a žádné tě nenese tam kam bys chtěla...
vykašli se na křídla- využij svého vřídla!! /***
Tak předej vůli křídlům svým
a znovu zkus se vznést,
než předsevzetí jako dým
dech času může smést!
Nesni jen o svém lítání,
zamávej perutí,
kéž nadějí Tvých svítání
Tě k činům donutí!
Nemluv o krásách života,
spíš v ústrety jim leť
kde života vír klokotá,
a nejraději hned!
;o)
Jarmila Moosová Kuřitková
31. 08. 2008
Blahopřeju, to je skutečná báseň, na serverech se takové nenajdou často. Vidíte, zmohu se jen na tlach. Snad bych se jen zeptal, protože je to pro mne psychologicky odtažité:ke světlu se zvedá skutečný zločinec nebo oběť (ať už do zločinu zatažená nebo jinak postižená)? Myslím, že by to stálo ještě za úvahu.