ROMAN*L

Rád bych svůj esej věnoval zneuznanému literárnímu géniovi, známému jako Roman*L. Tento pražský art director/grafik vnesl svěží vítr nejen do stojatých vod Písmáka, ale též do celého středoevropského literárního prostoru, odkud se vlnoplocha jeho tvůrčí exploze šíří dále do celého šírého světakraje.

Autor ve své tvorbě směřuje k radikální poststrukturalistické kritice jazyka (zejména jazyka českého). Jeho seduktivní situacionistické dílo je prodchnuto úvahami o posthistorii, sémiotice, hyperrealitě, remediaci a v neposlední řadě také vyšívání. Počátek jeho tvorby spadá do šerého dávnověku kolem 30. června 2008. Tehdy je jeho dílo ještě ne zcela vyzrálé, už jsou v něm ovšem patrné silné metaforické tendence směřující k radikálnímu decentralismu tomistické dialektiky. Střední období (kolem 13.7. 2008, mnozí sem řadí hlavně báseň Bože, to jsou tak nádherný kozy...) se vyznačuje explozivní mystikou a četnými odkazy ke kabale, které jsou umně zakomponovány do téměř grafiťácky nastříkané urban poetry. Básně jsou orientované, eupnoické, afebrilní, místy silně kardiovaskulární a po splenectomii možná lehounce stabilizované. V posledním autorově období pak dochází ke zmírnění předcházejících literárních projevů. Tématicky se Roman*L přesouvá k tantrické introspekci pneumokokálně-sémantického universa vlastního jsoucna.

Otázkou je, zda mu tvůrčí potenciál vydrží. Sám autor se nechal slyšet, že v nynější etapě své tvůrčí kariéry patrně začne s výstavbou vlastních euklidovských simulaker, na jejichž konci by mohl přinést epické 14 svazkové haiku o vztahu trojúhelníků a katalepsie dlouhozobky svízelové. Nezbývá než mu držet palce, neboť takový autor se již nikdy nezrodí.

P. T. - Kulturní listy obce Srbsko