Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+5 neviditelných
Šumavské momentky 2
datum / id22.09.2008 / 296953Vytisknout |
autorOldjerry
kategorieJen tak pro radost
upřesnění kategorienevěřte mapám
zobrazeno2946x
počet tipů12
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Šumavské momentky 2

 

Pohled



Rozčarování

Sakramentské mapy…. Už dávno před odjezdem jsem otevřel Mapy.cz a věnoval se průzkumu možností našich exploatačních výprav do šumavských pohraničních lesů. Měřil jsem vzdálenosti, vyhledával weby restaurací, vyhledával možné body na případné výlety. To jsem ještě netušil, že tady na devíti silnicích a silničkách z deseti je zákaz vjezdu bez nějaké výjimky. Bylo tedy jasné, že kam nepůjdeme, tam se nedostaneme…

Když jsme pak vyrazili na cestu (půjdeme po silnici k této odbočce, pak vlezeme do lesa a půjdeme podél silnice tak sto metrů až do Stožce, tam si dáme pivo, holky asi kafe, nebo čaj a půjdeme zpátky), nestačili jsme se divit. Na mapě totiž nejsou namalované oblouky tak, jak jsou ve skutečnosti; prakticky není možné z mapy odečíst vzdálenost, kterou je třeba skutečně urazit mezi výchozím a cílovým bodem, nepoznáte převýšení a to činilo na tomto úseku dobře dvě stě metrů. To samo o sobě není nic moc, zejména když vlastně jdete z kopce, ale připočtěte to přeskakování padlých i poražených stromů, klád, kmenů a větví, klouzání po kamenech a obcházení překážek ve stráních… Nějak na té mapě nebylo vidět, jak vypadá les po několika atacích větrných smrští – i když už částečně odtěžených.

Kdepak naše rodné lesy, tam když narazíme na šípky, trnky a ostružiny, tak je prostě obloukem obejdeme. Tady ? che! to by ten oblouk musel být součástí silnice k hraničnímu přechodu tři kilometry vzdušnou čarou. Tak jsme klopýtali, klouzali po vlhkých větvích, semtam šlápli do nějaké mokřinky, kterých i na příkré stráni bylo habakuk.
Našli jsme asi dvacet hřibů, z nichž některé už byly dost zkušené. Pár kozáčků, a vzhledem k tomu, že nic jiného nerostlo, tak jsme vzali na milost i menší armádu babek. To už jsme přestali doufat, že nás chatař chtěl jen postrašit… Nejmladší člen výpravy - šestačtyřicet - na tom byl dobře, ale ostatní dva s věkovým součtem sto třicet pět let toho po devadesáti minutách měli plné botasky. S očima zapíchnutýma někam dolů (co kdyby?) jsme došmajdali dolů na silnici a už nám z očí koukala plzeňská pěna a voněl jasmínový čaj. Jenže : to jsme si museli ještě zasloužit. Do hospody, povídám, to odtud může být maximálně kilometr. A šli jsme. Zvolna, rychle nám to už nešlo. Dvacet minut – a ono nic… Dalších deset – a zas nic. Tak ještě deset a to už jsme uvažovali, že se vrátíme. Blbý nápad… proč? Jen počkejte ! Vedle hospody směrník na cestu zpět se vzdáleností čtyři kilometry a to k chatě je to ještě o nějaký ten krátký metr dál…… já machr! to odhadoval na něco málo přes dva..

V sobotu tu bylo tolik turistů a cyklistů, že jsme taktak našli místo, kde jsme mohli vyglutat dvě zrzečky a zmíněný již čaj. Půlhodinka v sedě a my pane ! zjišťujeme, že máme nohy jak z olše. Nejmladší se zdržel sarkastických poznámek a řekl, že nás nebude mučit a skočí k chatě pro auto. Čtyři kilometry. Syn odešel a já povídám : tak si dám ještě jedno, to je tak na hodinu a mě se ven nechce. Za deset minut se otevřely dveře a syn už byl zpátky. Koukal na naše vyjevené obličeje a povídá – no : běžel jsem celou cestu… no ! Věděl jsem, že je to vtip, ale nějak jsem to nechtěl rozebírat. Odjíždíme ze Stožce po můstku přes Studenou Vltavu (tady širokou asi půldruhého metru) a syn povídá : až sem jsem došel. Tady jsem chytil stopa….

Za pět minut jsme vystupovali u chaty. Lidi - my jsme ji v tu chvíli měli tak rádi….

Zákazy jsou všude

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

24.09.2008 13:32:49sestricka.slunicko1
hezký pokračování*
23.09.2008 22:22:14Oldjerry
korektor
neotravuj! teď čtu Dáme sex?
23.09.2008 22:21:03Alojs
nikomu to neřeknu... čestný pionýrský :)
23.09.2008 22:10:58Oldjerry
korektor
Lojzíku svěřím ti sladké tajemství - já jsem dokonce i korektor (novin), tam mi to neuteče. Máš pravdu, je to tím, že při korekcích kašlu na obsah a všímám si formy. Tady je to obr.
23.09.2008 21:37:19Alojs
klasika. opakoval bych slova z minula. příjemné čtení. toť nejtrefnější charakteristika tvých textů.
...
ale když jde o tu hlubokou kritiku :)
...
tak pár poznámek:
"Když jsme pak vyrazili na cestu (...) nestačili jsme se divit." -> čárka za závorkou
...
"Pár kozáčků, a vzhledem k tomu, že nic jiného nerostlo tak jsme vzali na milost i menší armádu babek." -> čárka před "tak jsme..."
...
věřím, že nejde o neznalosti, ale pouhou nedbalost při korekci...
...
tip
23.09.2008 10:34:48Oldjerry
korektor
Jaruško a Jiří - je to srdeční záležitost. Celá desetiletí jsem Šumavu miloval jako sen, teď už ji mám rád jako Šumavu... Škoda že ty mé staré pohrabáče toho už moc nemohou nachodit...
23.09.2008 00:39:06a2a2a
redaktor poezie
ještě avi
23.09.2008 00:38:03a2a2a
redaktor poezie
Milý Jaroušku, mám to ale intuici, ještě než jsem tě otevřel, říkal jsem si, mrknu se na Jarouška, co píše, netušil jsem, že je to takový cestopisný fejetonek, a také si povídám, on je tady pro mne něco jako Vesuvanka - a ejhle, výlet do přírody. Vesuvanka mi sice přijde z hlediska popisu přírody opravdu vzdělanější, ty zase mile přízemnější a oba stejně laskaví. A to ani nevíš, jak mám Pošumaví rád a letos jsem tam strávil týden.
22.09.2008 16:00:34Jarmila Moosová Kuřitková
na poslední chvíli se svojí troškou do mlýna: Šumava je nádherná - a tvůj vztah k ní teprve :)))
22.09.2008 15:17:12Oldjerry
korektor
Díky za projevy přízně a pochopení žízně. Ta Šumava to opravdu s těmi houbami umí, ale já neuměl vybrat správný termit. Pokud tu někdo tvrdí, že Šumava je nádherná, tak proti tomu zásadně souhlasím. Díky, přátelé

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.