Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šumavské momentky 3

23. 09. 2008
18
39
5964
Autor
Oldjerry

Za pumpou rostou

Tady za pumpou to trochu rostlo...


Když má král hlad zbaští i ovesnou kaši….

Tak si asi řeknete – co je to za blbost. Ani ne… Když jsem se chystal na šumavskou dovolenou, měl jsem v představách mraky výborných hub – hřibů, kozáků, křemenáčů. Dokonce jsem si sliboval, že nebudu brát žádné velké plodnice – leč jen výjimečně - například na řízky. To má svůj význam.
Podobně jsem si představoval, že vedle srázných strání najdu i lesy v rovině, kde se taky něco najde. Lesy jako stvořené pro houbaře tak asi v poslední dekádě, kdy ještě vůbec může do lesa.
Nedivte se : pro mne Šumava byla stejný fenomén, jako pro Alenku říše divů. Od dětství jsem poslouchal zkazky o tom, jak „nebylo nic k večeři, tak jsem zašel dozadu na zahradu, vracel jsem se přes kurník a už byla míchanice“. Paní Kudrnová, kdysi spolupracovnice, měla na Šumavě chatu, kde trávila veškerý čas – pokud nebyla v práci. O té se tradovalo, že každým rokem prodává do sběrny Mykoprodukty dvě cíchy nasušených bílých hřibů. Kluci pohraničníci si zase sběrem a prodejem hub vydělávali na víno, rum a vodku. Možná, že to byla pravda – nemám, čím bych to zlehčil, ale možná, že to byly nadsazené báchorky. Já jim ovšem věřil. Sám jsem zažil pár hezkých houbařských chvil, tak proč ne ?

Když jsme vyzkoušeli asi čtvrtou jalovou stráň, kde nerostly ani prašivky, namíchl se syn, zavřel oči a píchl prstem do mapy na klíně. Trochu se mu ukazovák svezl, ale na tom stejně nezáleželo. Byla to zoufalost… Prst skončil v lese těsně za benzínkou poblíž Řasnice, na severozápadním okraji lesa. Los je los, povídám, ale na mou duši, že tady, kousek o parkoviště (na kterém stále stálo dvě desítky kamionů) můžeme najít jen tak nějakého podpapíráka.
Přes louku do lesa, za první frontou nízkých smrků tekl potok. Nevelký potůček – i já - starý křáp - bych ho byl snadno přeskočil, kdybych ho byl býval viděl. Neviděl, vykročil, uklouzl, zahučel a nasraně zařval. (To reprodukovat nebudu – však víte, jak jsem citlivý na vulgarizmy). Při smůle jsem měl kliku : nenateklo mi do bot a tak jsem šlapal dál. Ani ne po dvaceti metrech jsem našel krásného bílého hřiba. Otrávená dopálenost ze mne spadla, až to zadunělo. Nebyly to sice žně s kosou, ale přece jen - v tom svrabu. Doškrabali jsme se kousek výš nad benzínku. Hele, táto, povídá syn, vezmeme to tuhle stranou, spíš k jižnímu svahu, tam bude trochu tepleji, snad tam… Jo, povídám, to je chytrý, tak moment … já vysypu písek, ono mi to líp pokluše. I stalo se… zapínám pískovnu a udělám snad tři kroky jižním směrem, když se za mnou ozve : no ty jsi už nějak zfajnovělý – už ani takovýhle nebereš ? Měl v ruce dalšího parádního hřiba, praváka dubáka – má takové něžné jméno : Boletus edulis reticulatus… Nechtějte ani tušit, jak mi bylo. Sakramentský chcaní… Další skoro hodinu jsme vyplnili zakopáváním, klouzáním, smekáním a občas zvednutím něčeho, co připomínalo houbu, tedy – jedlou houbu. Tedy jedlou houbu nám známou. I třeba čudlu… Když má král hlad….

Už jsme byli od auta dobré dva kilometry (což je v tomto terénu na mne dost) když jsem řekl : Hele, asi to vezmeme po kraji lesa zpátky, ono už je jedenáct a holky (moje žena a snacha) už na nás budou čekat s obědem (nic jiného by ho k obratu nepřimělo – je to velký silný chlap a má podle toho taky spotřebu). Beze slova stočil kroky, sešli jsme asi dvěstě metrů dolů a pokračovali po okraji lesa. Došli jsme k mokřině, močálku mezi stromy na hraně lesa, pár desítek metrů v průměru. Obcházíme ho – pár kroků k první stromům, jdu tři kroky za potomkem, když se mi něco v trávě začervenalo. Muchomůrky, mrchy… ale jsou krásné a tak se ještě jednou otočím - a najednou mne trkne : vždyť nemají ani jednu vločku, ani tečku bílou ! že by ? Ty vole, říkám si v duchu, zatím co si přiklekám k oběma muchomůrkám, zase jsi to sežral, jako už tolikrát... jako před čtvrt hodinou ty hořčáky (rozuměj – podhřiby žlučové).
Za vteřinu už vím… křemenáči, březoví, docela mackové, průměr klobouku jeden dvanáct, druhý jistě patnáct centimetrů. He, synátore, (schválně opakuji jeho slova) ty už jsi takový fajnovka, že už ani takovýhle nebereš ?...
ježíšmarjá, kluci a holky – to byla satisfakce!

Smál se, smál, ale jsem si skoro jist, že nejméně tři – pět vteřin mě neměl rád….

Splněný malý sen

Křemenáči


39 názorů

Oldjerry
30. 09. 2008
Dát tip
Rupperte - to bych už dnes neušel ani kdyby mi to mělo zachránit život...

Jerry, nakonec jsem dal klasiku. Čeňkova Pila - Vydra- Turnerka - Zhůří - Zlatá studna - Losenice- Rejštejn, bratru 28 kilometrů - velmi výživné.

Oldjerry
27. 09. 2008
Dát tip
mylenko - no : kvůli těm jste tam šli

Marcela.K.
27. 09. 2008
Dát tip
Mě vytáhl předevčírem ...do lesa :-) Našli jsme houby :-))

Oldjerry
26. 09. 2008
Dát tip
Už tě asi doma nelapím, ale i tak : šťastnou cestu, prima pobyt

To já bych ti, drahý Jerry, mohl přesně říct, kde ty potencionální cestující na ty svý Helmuty čekají.... naštěstí už jezdím do rajchu jinudy. Ale stran uvedeného pohoří rád posloužím jakoukoliv informací. Zrovna pozítří se chystám vyrazit. Jen ještě nevím, která lokálita to odnese. Vidím to na Modravsko.

Oldjerry
25. 09. 2008
Dát tip
Rupperte, ono jich tam stálo víc a nejen u té pumpy. Zmrzlé, až mi jich bylo líto...

Eslipa u té pumpy stála taková paní, co tam jakoby čeká na autobus? Když jsem jezdíval přes Střážný do SRN, vždycky tam stávala - pokud nepracovala někde poblíž...

baronka
24. 09. 2008
Dát tip
Ale jestli se ti údiv prochází ve tváři stále úžasné

Oldjerry
24. 09. 2008
Dát tip
Barunko - to jo : udivený jsem byl, když jsem zjistil, že nepraskl objektiv. Ano, je to vidět...

baronka
24. 09. 2008
Dát tip
Přemýšlela jsem co To máš ve tváři a v očích je to údiv chlapce

Oldjerry
24. 09. 2008
Dát tip
Františku - to je vliv způsobu chápání věcí a dějů... to nic. Teď už nekradu, teď občas už nakradený vracím.

Honzyk
24. 09. 2008
Dát tip
))))))))....pro me tam koukas , jako bys ty dva kusy ukrad´ - a bylo ti to az ted lito)))))))))

Oldjerry
24. 09. 2008
Dát tip
Honzyk : Když jsem si všiml, že mne syn fotí, bylo už pozdě : v tento okamžik jsem dokončoval větu : Za tyhle dva kluky mi stojí i ty volšový hnáty... Janičko - díky Farte - jakýpak strachy ? Má cenu bát se nevyhnutelného? Jen nekvaltuju... Vaše milosti - díky, jsem rád, že jsem vás pobavil (:-D)

Honzyk
24. 09. 2008
Dát tip
...ale ne, ten legracni vyraz..)))))))))))

vesuvanka
24. 09. 2008
Dát tip
skvělé, ráda jsem si přečetla, pobavila se i za vzpomínala na naše táboření na Šumavě (obvykle v červenci) a zažívali jsme tam doslova houbové orgie, o jídlo jsme měli postaráno :-))) Moc hezká je i dokumentární fotka, gratuluji :-))) TIP a dík

Oldíku, ale že Ti to sluší s těma hříbkama.., pravilo sluníčko*

Fart
24. 09. 2008
Dát tip
... Oldouši, žádný strachy ... dyť tam dem spolu ... Ne ... ?? ...:-))

baronka
24. 09. 2008
Dát tip
Jsi vynikající vypravěč a houby statné Držela jsem ti palce T

Oldjerry
24. 09. 2008
Dát tip
vindale - to je téma, který brzo vyčerpám farte - nějaký rok už mám a je to vidět, ale ještě mne tam neposílej honzyk, ta fotka opravdu není nic moc, taky jsem ji evidenzně nedělal já, je to jen dokument pořízený celkem za pochodu všem vám velice děkuji

Honzyk
24. 09. 2008
Dát tip
...ta fotka...a ten vyraz!DDD.........**

Fart
24. 09. 2008
Dát tip
... troška toho pokakanýho štěstíčka před smrtí ... potěší vždycky, ... :-)) *-... byť by šlo jen o ... "houby" ...

tak myslím Olde že tu rozjíždíš novej koncept a já ti to žeru a je to dobrý*

Oldjerry
23. 09. 2008
Dát tip
píšu si avox, alojs

avox
23. 09. 2008
Dát tip
nooo a kdypak jsi naposledy navštívil moji stránku? falešníku :-)))

Alojs
23. 09. 2008
Dát tip
já píšu pořád. v poslední době teda :) očekávám krvelačnou mstu.

Oldjerry
23. 09. 2008
Dát tip
Ta ruina s křemenáči, v maskáčích a »kongu«, je opravdu oldík. Všem vám děkuji za projevy souhlasu a koukejte tay něco napsat ať se vám můžu pomstít...

avox
23. 09. 2008
Dát tip
Pěkné povídání. A pověsti nelžou, když jsme bydleli na Srní, než jsem šla na houby, zeptala jsem se, jaké mám přinést a podle toho jsem zvolila směr... jenže své místečko ti nikdo neprozradí... :-) */

jééé, to ti to sluší!!! :)))*

zdjr1976
23. 09. 2008
Dát tip
*

macecha
23. 09. 2008
Dát tip
Já jen tiše závidím. *T

A.H.
23. 09. 2008
Dát tip
***tip**

A.H.
23. 09. 2008
Dát tip
moc pěkný, už jsem si myslel, že pokračování nebude. Piš dál.Udělej z toho ságu.

daddy
23. 09. 2008
Dát tip
jsi vypravěč, ještě ke všemu...:)

daddy
23. 09. 2008
Dát tip
dodatečně přčtu, teď jen, jsi fakt houbař, jo...:)

neroušek
23. 09. 2008
Dát tip
Oldjerry, Ty jsi drak! To každý den vypotíš jedno vzpomínání nebo to máš napsané a lovíš ze šuplíku? Vážně to povídání je dobré, psané s lehkostí. Ono to vypadá jednoduše,ale třeba neroušek by nevypotil nic.PS. Nedílnou součástí jsou ty fotografie-ty to ještě šperkují. Na té je Oldjerry-starý medvěd osobně? Zdraví neroušek.

Alojs
23. 09. 2008
Dát tip
vyprávění autentické, jako bys seděl vedle mě (u pivka, u čaje...) a celé mi to vyprávěl. já bych se usmíval, za oknem lesy, louky... no prostě pohoda. chci tím říci, že mě tenhle text (společně s obrázky) docela oslovil. čert vem občasné lapsy a nedodělky, tip ti dám.

ruprecht
23. 09. 2008
Dát tip
vidím dva sny... a ten skautík je autor osobně? :-) *

***radost pohledět :o)o počtení nemluvě

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru