Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Tah
datum / id13.10.2008 / 299036Vytisknout |
autorOldjerry
kategorieFejetony
upřesnění kategoriemožná, že ne
sbírkaPříběhy a úvahy,
zobrazeno3172x
počet tipů13
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Tah

Podívej, povídá žena, ptáci už zase hřadují….
A skutečně - nad zahradou na drátech vysokého napětí jich seděly stovky. Přelétávali z místa na místo, odlétali a přilétali (snad titíž, snad jiní, snad společně s těmi, kteří ještě nedostali okolkovanou výzvu k tahu).

Nad naší zahradou totiž – snad třicet metrů – je stožár vedení pětatřicítky, poslední z tříkilometrové odbočky vedoucí přes Labe z Bídnice, což je taková výšinka u Malíče. Od tohoto stožáru jsou odbočky vedené už méně okázale, na nižších sloupech, do třech stran. Stožár je oblíbeným stanovištěm dravců, dnes ovšem ptáků mnohem mírumilovnějších: vlaštovek. Sedí jich tu zase mnoho set a kecají až uši brní. Ryju a vnímám ten ruch. Najednou jako když utne, jako když dirigent jediným máchnutím rukou ukončí opus... nastalo ticho, které po tom předchozím štěbotu skoro bolí.

Vzhlédnu a vidím, jak hejno opouští stanoviště a míří k jihu. Ale pozor! co to? -  část hejna se vrací, opět usedá a pokračuje v konverzaci. Už to nemá tu šťávu – vrátila se necelá polovina a těch ptačích slov a vět je mnohem méně vztaženo na metr drátu.
Pokračuji v rytí a jak při tom funím, ztrácí se mi to ptačí handrkování v difuzních šumech okolí. Přesto jsem však postřehl další odmlku. Je tak náhlá a zřetelná, že si ji s ničím nelze splést. Koukám nahoru na dráty. Ptáci sedí, ani se nehnou a já jsem skoro zklamán, že jsem se mýlil v odhadu (že ptáci umlknou těsně před hromadným vzletem). Jenže sotva to domyslím přilétá veliké hejno opeřenců od jihu a než stačím promyslet, co to znamená, těsně před sedícími bratry a sestrami ohne svůj směr letu, ba otočí ho do protisměru. V tom už i to osazenstvo drátů okolo stožáru vzlétá a připojuje se. Během deseti vteřin hejno mizí směrem k Hazmburku, což v našem případě je přesně na jih. Prázdné dráty najednou vypadají tak smutně...

Koukám ještě chvíli na prázdné nebe a na nic nemyslím Jen v sobě nacházím pocit, že jsem zase zažil něco nádherného i když – zejména pro ty ptáky – samozřejmého, pudového a již mnohá tisíciletí se opakujícího.
Co - ptáci? pro ty je to samozřejmost, ale koukej na to upoután u země a ještě s rýčem v ruce.

No prostě: na ptáky jsme krátký…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.10.2008 12:19:28Oldjerry
korektor
Pecy - děkan.
25.10.2008 10:28:07Pecy
***
25.10.2008 10:27:56Pecy
***
14.10.2008 10:19:00Oldjerry
korektor
To může být každá žena, jenže některé jsou i věrné...(:-D) dík
14.10.2008 08:52:20Hesiona
Já měla být ornitologem... ***
13.10.2008 20:52:00Oldjerry
korektor
avox - každý máme nějaký drobný zlozvyk...
stormy - ale to jsem rád, že ti sedla. D
13.10.2008 20:49:07stormy
pěkné je to
13.10.2008 13:58:33avox
spíše lítám, než abych táhla, asi nejsem moc stěhovavá... :) */
13.10.2008 13:35:24Oldjerry
korektor
Vesuvanko, Diano,ruprechte, mylenko a sluníčková sestřičko : díky za radost, kterou jste projevili. Váš Oldík
13.10.2008 12:46:44sestricka.slunicko1
příjemné vyprávění*

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.