Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

VZHŮRU NA STŘECHU!-2

20. 11. 2009
0
0
1509
Autor
fungus2

Část druhá

Martin s Danou stál před chatou a oba se dívali na střechu, na níž se on chtěl dostat, aby vyčistil komín.

„Budu na ní muset vlízt klasickým způsobem,“ pronesl a rozhlédl se po zahradě.

„Žebřík je ve sklepě,“ řekla mu Dana.

„Máme přeci někde i ty velký štafle. Támhle jsou!“ vyhrkl a rychle došel ke kůlně, zpoza jejíž zadní stěny vyčuhoval konec štaflí.

„Ty jsou ale příšerně rozklížený a nestabilní,“ mínila Dana.

„Když je budeš pevně držet, tak nespadnou,“ pronesl a za okamžik je dotáhnul k chatě. Na svažujícím se trávníku štafle rozložil a Dana je začala obouručně držet.

„Vždyť se kejvou už teď a to si na ně ještě nevlez,“ řekla mu.

„To bude dobrý, neboj,“ pronesl a obouručně se chytl za okraje štaflí. Za okamžik pozvolna stoupal na příčkách, ale vzápětí se štafle začaly naklánět do strany.

„Drž je!“ vyhrkl Martin.

„Já je neudržím! Voni jsou úplně nakřivo!“ vyhrkla Dana.

„Já spadnu!“ vykřikl a záhy se štafle ještě více naklonily, přičemž se obě jejich půlky“složily“ k sobě. A v následujícím okamžiku se ozval táhlý výkřik, během něhož dopadly štafle na trávník, a Martin se rozplácnul na nich.

„Si v pořádku?“ starala se hned Dana.

„Naštěstí jsem. Krucinál, jak si ty štafle držela?“ rozčílil se Martin.

„Nešlo je udržet. A taky si je blbě postavil.“
„Jak blbě postavil?“

„Máme zahradu z kopce a je pitomost je stavět, tak aby se převážily na jednu stranu. Musí se postavit k chatě čelem a ne bokem.“
„A to jsi nemohla říct dřív?“ pronesl zachmuřeně Martin a postavil štafle, tak jak řekla Dana.

„Stůj na straně a pořád je pevně drž. Za chvíli jsem nahoře,“ řekl Martin a opětovně začal na štafle lézt. Ty celkem stabilně stály, ale když dolezl na jejich horní část, tak se náhle opět zakymácely.

„Drrrž!“ vykřikl, přičemž se rukama natahoval k okraji střechy. Ale v tu chvíli štafle prudce ztratily rovnováhu.

„Já už je neudržím!“ vyjekla Dana a v ten okamžik se štafle prudce naklonily do strany a Martin vzápětí pocítil pod sebou prázdno, přičemž se zachytil okapu, co vedl těsně pod okrajem střechy.

„Rychle ty štafle postav!“ vykřiknul a zároveň všelijak nohama ve vzduchu pohyboval a dvakrát botou kopnul do jedné tabulky skla v okně verandy a to naprasklo.

„Nekopej do toho vokna!“ vyhrkla Dana, která se snažila štafle postavit.

„Na to vokno kašli! Hlavně postav ty štafle!“

„Sou moc těžký!“

„Já už se neudržím! Tak je vodtáhni stranou!“ vykřikl a vzápětí se ta část okapu, za kterou se držel, utrhla. Martin nejdříve dopadl na nohy, pak na svou zadnici a přitom mu na hlavu spadla ona část okapu, načež s protaženým výrazem v obličeji zůstal ležet na trávě.

KONEC DRUHÉ ČÁSTI


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru