Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dešťová kapka

Výběr: pozorovatel
28. 10. 2008
5
12
4976
Autor
Kandelabr

Jako ten mnich, co po morové ráně nebo válce se Švédem či Prajzlem měl za to, že všudypřítomnost smrti stojí za neustálé připomínání. A tak si řekl, že všechno je marnost, zubatá stojí jistě někde za rohem, není jen jisto, za kterým. Stavět boží muka, křížové cesty, smírčí kameny, to se míjí účinkem, na lidi je potřeba jít s karabáčem, bez strachu není pokory a tak zapřáhl osla do velké rozvrzané káry a vyjel za hradby. Ve vzduchu byl snad ještě cítit střelný prach a když člověk přivřel oči, mohl vidět na obzoru plameny, ať už se pálily haldy bezvládných těl nebo hořela vesnice, ať to bylo včera či před rokem, místo si křivdu stále pamatovalo a připomínalo ji lidem, kteří zapomínají a nebo si to alespoň přejí.

 

Rozrytá hlína neznamenala pole, ale hrob, byť tak velký, že bylo snadno se plést, ale orat jej se nikomu nechtělo, koní bylo málo a ladem ležela i řádná pole, kde z brázdy nečouhaly zčernalé pařáty a rádlo nepůlilo rozšklebené lebky, jezukriste, to je jako chodit po stropě pekla.

 

Ani oslu se tu nelíbilo, vrtěl se, bláto se na něj lepilo a od huby stoupala pára jak zahýkal, když mnich vykopl krumpáčem první lebku a zahleděl se do očních důlků zaplněných hlínou, popel k popelu.

Je to divné pole a divný hospodář, sklízí plody, přebírá je a ty pěkné ukládá na káru jako trhovec, kolikpak bude asi za kus? Z hlíny vyrýpává kosti a kůstky, snad si s nimi i povídá, snad něco šeptá, ale možná je to jen vítr, co přináší těžké mraky, dává se do deště, osel frká a pán si rovná záda, lebky jsou na voze hezky seřazeny, znovu jsou na světě, na chvíli se na ně zapomnělo, ale jsou tu zase, déšť je studený, ale hlínu a saze nakonec smyje, hřích asi ne, ten je hlouběji než v kostech, mnich chytá osla za ohlávku, jedeme domů, než nás tahle potopa spláchne, archu jsme naložili, těžká je, dobře jsme nakoupili a teď zpátky, než nás bahno vsaje a přidáme se ke všem těm dole.

 

Pro dnešek snad již bylo práce dost, smrákalo se a svíčka čadila, voda se dávno prokousala starou střechou a na podlaze rostla špinavá louže. Byl čas spát.

Jenže mrtví se dívali vyčítavě, mnich je vyrušil, vytrhl ze sna, jako pannu před svatební nocí a teď si stele provlhlé lůžko a vyklepává štěnice, jako by nevěděl co si počít s hosty, jako by nebyli vítanou návštěvou, ale proč ne? Jíst nám dávat nemusíš, ani o místo na nocleh se nemusíš starat, my už spát nepotřebujeme. A dohlédneme na to, abys taky nespal. Otevři oči, mluv s námi.  Jsi unavený? Nachladil ses? Ten kašel nezní dobře. No tak…

 

Mnich úzkostlivě pozoroval mihotavý plamen svíčky, průvan si s ním pohrával, vítr hvízdal, snad pod dveřmi, ale spíše v mezerách mezi zuby mrtvých hlav, čekají, až konečně vstane a dá se do díla. Pokoj mu připadal tísnivý a cizí, lépe by bylo ležet venku schoulený někde pod keřem, lépe by bylo…v tichu? Měkká hlína všude kolem, jako jemný samet, jako voda, ale ne ta ostře mrazivá, co mu kape na polštář, ale klidná, osvěžující a tak hluboká, až se hlava točí.

 

Nezbývalo než vstát a dát se do díla. Nebo zůstat ležet a dívat se, jak na stropě nad ním pomalu narůstá veliká dešťová kapka.

12 názorů

líbí, přece jen bych si dovolila říct, že mi možná trošku vadil hrabalovský způsob vyjadřování: jedna myšlenka za druhou pouze odděleny čárkami, nevadí to v celém textu, ale takhle mi to přijde vytržené, celkově hodnotím velmi pozitivně, T

Flákač
17. 12. 2008
Dát tip
plné starostlivosti a pozornosti k druhým. t.

StvN
03. 11. 2008
Dát tip
Já píšu pořád. Dokonce už bude něco hotové.

reka
02. 11. 2008
Dát tip
Bloudění se mi taky líbilo, strašně moc. I jeho sestra, Requiem. Služebníci neužiteční, kdysi jsem to začal číst, ale nějak jsem se nemohl překousat přes začátek, nevím proč, byla to divná doba a neměl jsem na čtení náladu, tak jsem to vzdal a už se k tomu nikdy nevrátil. Třeba to ještě někdy zkusím. A ještě se pamatuju na Sedmikrásku, která se mi nelíbila vůbec, přišla mi mnohem plošší než ty ostatní, a typ textu, kde ten Durychův styl pro mě vůbec nefungoval, najednou z toho lezl jako přílišný konstrukt. Díky za tip na čtení, Šotolu neznám (jen jméno teda, nikdy jsem nečetl), zkusim se na něj mrknout.

ECHO
02. 11. 2008
Dát tip
líbilo. I to jezukriste, přišlo mi to takové vančurovaté.

Kandelabr
01. 11. 2008
Dát tip
dekuji vsem za reakce, ony ty dlouhe vety a skakani v case nejsou jednoduche na cteni, ale zda se mi ze oboje tam patri. Mozna to pusobi nekompaktne, ale mne se prave ty skoky libi. Pozorovatel: diky. Bal jsem se, ze mi budete za ten nazev nadavat :) a jsem rad, ze jsi v tom neco nasel. reka: ja jsem velky fanousek Durycha. I kdyz uplne vsechno cist nedokazu. Ovsem Bloudeni a Sluzebnici neuzitecni jsou dle meho nazoru genialni. Fascinujici jazyk, skvely pribeh a neuveritelna znalost realii. Neni to lehke cteni, clovek se musi naucit jak to cist, ale stoji to za to. Skvely je taky Jiri Sotola, znas? 57188418432178751875: diky, potesils me. StvN: ja jsem s obsahem celkem spokojeny. Ten obraz mi pripada dostatecne nosny na povidku. Neco vetsiho...hodne nad tim premyslim, ale obavam se, ze to ani nebudu umet. Co ty, pises neco? Winter: konec v sepotu se mi libi, ohostroj by jaksi nebyl na miste :) To, ze ta povidka zaujala me, neznamena, ze zaujme vsechny. Ale pro me to byl dostatecny duvod k tomu, abych ji napsal :) Ale dekuju za pripominky, priste mozna vyzkousim byt trochu kompaktnejsi a necestovat tolik v case.

Winter
30. 10. 2008
Dát tip
No nevím, ale podle mě tím laškováním s časy ztrácí text konzistenci a rozpadá se do jednotlivých obrazů začínajících seběvědomým nadechnutím avšak s koncem v šepotu. Jak říká reka, první změna ještě nevadí, protože tím přiblížíš svého čtenáře k mnichovi, najednoz ho jako by popadneš a vsadíš do povídky, jenže o to rušivěji působí jeho následné vytrhnutí. Ale možná je chyba na mé straně přijímače.

StvN
29. 10. 2008
Dát tip
Ale i tak je téměř nezbytné, aby obsah byl pozoruhodný. Jako svičení fajn. Píšeš něco většího doufám:)

Dlouho se mi tak dobře nečetlo - hezká poetika. Jediné co mě trochu rušilo, byla ta protáhlá věta v třetím odstavci.

reka
29. 10. 2008
Dát tip
dobrý styl, hodně mě připomněl Čepa a Durycha, i když nejsem jejich velký fanoušek, tak uznávám, že v jejich psaní něco je, stejně jako v tvém. Ke stylu: "jezukriste, to je jako chodit po stropě pekla." mě nějak rušilo. Vadí mi to citoslovce, nějak ten text zlehčuje. Ke konci mi vadí něco s časem, nebo videm. "Je to divné pole" - tady najednou přejdeš k přítomnému času. To je podle mě v pohodě, protože je to popis něčeho, a v to případě se přechod k přítomnému času dá skousnout, docela to ten popis oživí. Ale pak skočíš zase zpátky do minulého času: "...smrákalo se a svíčka čadila", což mi nějak drhne. Tady na té větě jsem se při čtení zasekl, neplynula mi tak dobře jako ostatní.

pozorovatel
29. 10. 2008
Dát tip
he, super název a v dešťové kapce se vše odráží.. muhehe je dobrý, že mám u čtení pocit, jako by šlo o mnohem víc, jen jsi to neprozradil...

Petrusha
29. 10. 2008
Dát tip
Zaasociovalo mi to jeden dokument, ktorý išiel pred časom v televízii a ktorý hovoril príbeh o človeku živiaceho sa vykopávaním zostatkov nemeckých vojakov v ruskej zemi ...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru