Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NEBE NAD SOMMOU-31

23. 11. 2009
1
5
1611
Autor
fungus2

Část třicátá první

Nad letištní plochou se klenula modrá obloha s bělostnými mráčky, přičemž z dálky bylo slyšet dunění děl. Tohle všechno vnímala šestice mužů v leteckých oblecích, kteří seděli ve stínu hangáru.

 Poručík Robert Fantes seděl v houpacím křesle a zamyšleně se díval na oblohu. Zrak upíral na jednotlivá oblaka a některá ho zaujala svými tvary. Jeden mráček mu připomínal želvu a jiný zase tvarem sopku. Na chvíli zavřel oči a snažil se nevnímat dunící dělostřelectvo. Za okamžik se vrátil myšlenkami do doby, kdy byl v Anglii a o létání teprve snil. Tahle doba mu přišla najednou strašně vzdálená. Ze zamyšlení byl pojednou vytržen hlukem motorů. Otevřel oči a zadíval se na tři Airca rámové konstrukce, jak popojíždějí po travnatém povrchu letiště směrem ke vzletové dráze. Zanedlouho po ní vzlétla do vzduchu a ve stoupavém letu si to namířila k frontové linii u řeky Sommy, na níž už po několik dní probíhala mohutná britská ofenzíva.

„Jak vám dlouho, pane poručíku trvalo, než jste zasáhnul ve vzduchu nepřátelské letadlo?“ zeptal se jej poručík Arthur Knowles, který byl u sguadrony teprve několik dní.

„Při mých prvních bojových letech jsem střílel panu Bohu do oken. Pak se má střelba postupně zlepšila a zasahovat Huny se mi dařilo,“ odpověděl mu.

„Já jsem dneska ráno toho Fokkera určitě několikrát zasáhnul. Ale von letěl dál a pak mi zdrhnul.“
„Dobrý zásah se dá dosáhnout i tak, že se začne střílet těsně před letadlo a vono pak do dráhy střel vletí.“
„To nám taky říkali instruktoři při výcviku.“
„Chce to mít taky trochu štěstí a hlavně i dobrou mušku,“ mínil Fantes, přičemž zaslechl zadrnčení telefonu, které se ozvalo z kanceláře velitele. Všichni muži u hangáru okamžitě zbystřili pozornost a postavili se.

„Poplach! Okamžitý start!“ vykřikl z kanceláře major Harry Ransley. „Je hlášen velký počet nepřátelských letadel před La Boisselles!“

A sotva to dořekl, tak mechanici nastartovali šestici letadel, k nimž od hangáru běželi piloti. Ti si v rychlosti nasazovali na hlavu letecké kukly a brýle, načež usedli do kokpitů Airc. Fantes se rychle na sedačce připoutal bezpečnostními pásy a pak pohyboval řídicí pákou, přičemž se díval, jak se pohybují ocasní plochy. Za okamžik po vzletové dráze rolovaly letouny a záhy se vznesly do vzduchu. A směřovaly do prostoru, v němž se mělo zanedlouho odehrát velké vzdušné střetnutí.

KONEC TŘICÁTÉ PRVNÍ ČÁSTI

 


5 názorů

fungus2
23. 11. 2009
Dát tip
Chápu. Ale 30 částí tu najednou prostě odpublikovat nejde.

fungus2
02. 11. 2008
Dát tip
Děkuji.

neroušek
02. 11. 2008
Dát tip
No jo, neroušek musí na začátek.*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru