Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

UŽ JE POZDĚ

18. 11. 2008
16
19
2258

Doma bylo mrtvo. Nikdo nemluvil. Nikdo se neodvážil. Jen já jsem se začal nahlas smát. Stejně pro mě nikdy nic neznamenal.

„Omlouvám se,“ vykoktal jsem ze sebe. Všichni na mě vyčítavě civěli a beztak si i přáli, abych v té rakvi ležel místo něho.

„Tohle, tohle se teď moc nehodí,“ řekla matka a ještě pevněji sevřela obrovský památeční věnec.

„A co se hodí?“

Bez dalších slov jsem odešel. Odmítal jsem s nimi nadále sdílet ten zinscenovaný smutek. Chvíli jsem se jen tak poflakoval městem, načež mě napadlo navštívit Lenku.

 

„Ahoj.“

Zdálo se mi, jako by byla na můj příchod předem připravená. Sukně jí nesahala ani po kolena a přes těsné tričko se rýsovaly její pevná prsa. Musela to být jen náhoda.

„Čus,“ vešel jsem dovnitř a zamířil rovnou do jejího pokoje, „Máš někoho doma?“

„Nemám. Vůbec nemám.

Chceš. Chceš to…?“ byla docela nesvá. Že by se styděla mi připadalo nepravděpodobné.

„Co je s tebou?“ řekl jsem možná až neúměrně hrubě.

„Včera, umřel mi otec,“ z oka se vyloupla slza.

„Taky? Haluz!“ vykřikl jsem, „Snad ti to nevadí. Dyť tě sral, nebo ne?“

„Ale smrt… ta může hodně věcí změnit,“ sedla si na zem a opřela se o zeď.

„To asi jo, ale ne v mým případě. Ten šmejd si to zasloužil.“

Nic neřekla.

Začala si sundávat tričko a pak i podprsenku.

„Tak snad teď nebudem…,“ zarazil jsem ji.

„Myslela jsem, že je ti to jedno.“

„No, ale teď se to zrovna moc nehodí.“

 

Když jsem se vracel domů a procházel kolem obchodu s opotřebovanými věcmi, napadlo mě, že bych mohl otci něco koupit. Třeba nějakou menší televizi do ložnice, kterou chtěl, abych mu dal loni o Vánocích pod stromeček. Nakonec dostal žiletky a jakousi vodu po holení.

Už jsem sahal na kliku, když jsem si uvědomil, že mu vlastně bude celkem k ničemu. Je mrtvý, opravdu je.   


19 názorů

patricia w.
28. 05. 2015
Dát tip

nevím proč mě to rozesmálo, dobře syrové, tak ze života, až jsem ještě chvilku zírala na monitor


Osobní prožitek přímo ne, spíš bych řekl lehce inspirováno realitou. Jinak děkuji za čtení (to se vztahuje také k povídce JSEM TADY PRO VÁS).

A.H.
03. 10. 2009
Dát tip
pěkný, osobní prožitek? tip

Sagitta
09. 12. 2008
Dát tip
Mně se to líbí. Je to napsaný pěkně, dobře se to čte, a navíc jsou v tom jak kdyby dva děje, jeden činný a druhý abstraktní. Líbí. Tip

Oka, poprve mi to nedoslo, uvedomila jsem si to az pak :-)

Oka, poprve mi to nedoslo, uvedomila jsem si to az pak :-)

AP: schválně.

Ted jsem si to precetla znovu a hned ta prv ni veta:doma bylo mrtvo. To tam je schvalne?? :-)

t*

neroušek
22. 11. 2008
Dát tip
*

Díky všem za kritiky.

domin.go
21. 11. 2008
Dát tip
To čus mi tam vyloženě vadí :) Jinak to vypadá dobře, ale spíš jako pasáž (event.výtažek) z delšího textu. Atmosféru máš načrtnutou slibně, teď z toho ještě udělat povídku. Ale na tip to je.

Horavin
20. 11. 2008
Dát tip
* A nebo naopak, někdy na vyjádření něčeho trochu hlubšího žádný text nemůže být dost krátký. Tohle není špatný.

StvN
19. 11. 2008
Dát tip
Necitlivé pojetí smrti jsem nikdy neměl moc rád. Jinak jsem z toho rozpačitý. Text je krátký na vyjádření něčeho trochu hlubšího.

katugiro
19. 11. 2008
Dát tip
rýsovalA Bylo to krátké, tak mě to nestačilo přestat bavit, ale zase jsem se nedočkal ničeho zajímavého. Měl bych v tom něco vidět?

Lakrov
19. 11. 2008
Dát tip
Zvláštní střípek, takový zdánlivě necitlivý, ale asi opravdu jen zdánlivě. Myslím, že zapadá do současné stylizace lidí a do jejich 'hry na drsňáky'. Tip P.S. Jak to dopadlo s Lenkou? :-)

neroušek
18. 11. 2008
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru