Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V mrazivém tichu krásy

25. 12. 2008
0
3
447
Autor
medvidek_pu

Vánoční okamžiky

Stovky zimních očí,
v Austrálii tedy spíše letních,
čekají na noc, až oknem vkročí,
až slunce usne a venku se setmí

Stovky mlčenlivých očí,
co jiskří jak prskavky ve vzduchu
Hvězdy jsou náhle nějak jinčí,
když zkoumám je přes led rampouchu

Stovky dětí se kdesi v dáli smějí,
někdo jen tiše klečí
Andělé světa padají do závějí
a on snad trochu brečí

V mrazivém tichu krásy
vločky na nose roztávají
Pak zavál vánek Spásy,
on smekl před Nadějí

A ze všech sil dech svůj tají,
aspoň pět vteřin či minut pár,
srdce mu zaplavil mocný žár
Co na tom, že vše tak zebe,
jemu se právě kousky nebe
zdají

3 názory

Miroslawek
02. 01. 2009
Dát tip
strašné

závěrečné zebe-nebe tomu celému samozřejmě definitivně nasadilo korunu zmaru.. jistě, i předchozí text pouze přešlapuje mezi nezdařilými pokusy o veršování a ještě nezdařilejším navozením vánoční atmosféry.. ba co hůř.. existence příšerných klišé jak z bedekru, jako kupříkladu srdce mu zaplavil mocný žár, jakýkoliv nadějný umělecký záchvěv permanentně posílá do těch nejspodnějších poetických podlaží

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru