Modro-hvězd-dění

Vzpomínkové strasti jsem si poskládala na hromadu jako kosti,

rozpálila pohledem v oheň a prach rozfoukala do oblak zapomnění ,

doufám,  jen, že už se nevrátí...

-

voda však všechen prach z mého těla nesmyje,

ruce vztáhli se po všem, co mám kolem sebe Tvé,

poskládali to na zem a zapálili sirkou zmizení...

-

Tak a vše Tvé je pryč, ale, proč zbylo mi jen plátno,

beru štětec a opřu si o okno modrý rám,

a maluji si svůj sen...