Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Večery obecné i zimní

01. 01. 2009

2652

Autor

Ježková

Zimní večery jsou když

z ticha nezůstane než

pár rozpitých smutků

sypeš mi domino pod nohy

a chceš si hrát

na dětství

za parapetem to voní po nostalgii

mrzne kolmo k tvým dlaním

a úsměv se krájí na malé a menší

jehličí opadává dřív než

se zamiluješ poosmé

pořád do těch stejných

mlčení je tak blízko že

sněží okamžiky

nám do kapes

12 názorů

sharene.de.maire

04. 01. 2009

Dát tip

má to atmosféru a je to milé *

Zimní večery jsou když z ticha nezůstane než pár rozpitých smutků toto svým vyjádřením je spíše prolog, nebo třeba i název než součást básně. Je obecná, zatímco další část adresná. Mimo některé poněkud klišovité obrázky, jako např. ...sněží okamžiky nám do kapes..., zde, kyž už jsi to takto vyjádřila, působí nadbytečně i arytmicky slůvko ...nám... Také ...kolmo... oč přirozenější by bylo ...přímo... slovo kolmo nadhazuje otázku "proč kolmo?, proč ne vodorvně, zhora, atd. Ovšem má to i hezké nápady, např. celá druhá sloka, nebo s tím krájením úsměvů na menší a menší.