Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Smůla
datum / id26.01.2009 / 309222Vytisknout |
autorEdvin1
kategoriePovídky
upřesnění kategorietaková povídková blbůstka
zobrazeno2375x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Odmítnutím "hlubší kritiky" se nikoho nechci dotknout - je to jen takový žertík, žádný pokus o Literaturu.
Smůla
Když jsem dorazil s nákupem k pokladně, paní se staromódním drdolem započítala vše, co jsem vyložil, ale pak si mě dlouze změřila, vstala a podívala se do mého vozíčku.
„Zvedněte tu tašku!” přikázala.
„To mi nevěříte?” začervenal jsem se a tašku jsem nadzvedl.
„A ještě ji otevřete!” vyštěkla a drdol jí bojovně poskočil.
Otevřel jsem ji.
„V pořádku?” zeptal jsem se. Neodpověděla.
Z obchodu jsem vypadl, ani nevím jak.
 
Doma jsem vše pověděl ženě.
„Však se na sebe podívej!” Podíval jsem se do zrcadla.
„A co jako?” zeptal jsem se.
„Jsi špinavej.”
„Já a špinavej? Co na tý bundě máš?”
„Kdys ji dal naposledy do pračky?”
Mlčel jsem.
„Asi loni,” přiznal jsem nakonec.
„Tak se nediv,” konstatovala má drahá a šla si po svém.
 
Bundu jsem naládoval do pračky, pak ji ještě dal do odstředivky, a druhého dne byla zase použitelná. Zdála se mi tak trochu cizí, taková, no, výstředně čistá.
 
Postavil jsem se do fronty u pokladny. K té paní s drdolem. Vypjal jsem prsa a nasadil úsměv.
Výhled mi zastiňoval obrovitý muž přede mnou. Mastné vlasy mu ležely na ramenou, po obou stranách hlavy mu vyčuhoval mohutný knír. Pokaždé, když se pootočil, aby na pás vyložil balík masa nebo klobás, mě ovanul mrak česnekového zápachu.
 
Muž přišel na řadu. Pokladní zalapala po dechu, oběma rukama se odstrčila od pokladny a zděšeně pohlédla na toho muže. Ale on se zatvářil nevinně a kývl bradou za sebe. Pokladní se podívala na mne a naše zraky se setkaly. Dlouhé dvě vteřiny na mne zírala štěrbinou mezi víčky. Tu si levou rukou zvedla okraj blůzy, přikryla si s ním ústa i nos, a tak rychle, jak jen dovedla, prohazovala pravačkou klobásy a maso nad pokladnou do koše pána přede mnou a současně si mu očima stěžovala na svůj úděl.
 
Mě odbyla ještě rychleji, a když jsem, nevyzván, pozvedl tašku, mávla rukou a už mi do dlaně cpala drobné i s účtem.
 
„No jak, zase tě kontrolovala?” zeptala se doma má choť.
„Kdepak, ani náznak.”
„No vidíš, říkala jsem ti to,” odpověděla a poklepala mě po rameni.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.02.2009 07:54:13Lakrov
redaktor prózy
Je to takový rychlý snímek současné 'společnosti'. Shledávám v něm mnoho podobností se svým okolím.
01.02.2009 21:52:50Marcela.K.
...není nad to se někdy umýt :-))) teda po nákupu :-))
Taky je dobrý si čistit zuby :-)
30.01.2009 17:40:45VT Marvin
jo, ze života, dobře napsané - snažíš se o vtipné pointy, lehkost... a jde ti to *
27.01.2009 16:19:21jejdavilda
Pro mě je to čtivé, nemusím pořád přemýšlet nad závažnýma otázkama lidstva. *
27.01.2009 16:16:39Edvin1
Tak ji tímto povoluju!!! :-))
27.01.2009 16:03:40Tangens_Omega36
Jak myslíš. :)
27.01.2009 16:03:10Edvin1
Tangie, však si ji sem taky může každý napsat. Já jen nechtěl, aby si někdo myslel, že tohle považuju za Literaturu. :-)
27.01.2009 15:58:04Tangens_Omega36
No jo, takové jsou prodavačky. A manželky. :o)
Je to slušné, klidně bych na Tvém místě hlubší kritiku povolil. :)
27.01.2009 09:03:48Edvin1
NJN:
Ani já nejsem s tou větou spokojen. Měla naznačit mé rozpaky.
Snad se mi podaří vymyslet něco lepšího, aniž bych musel používat příslovce nebo přídavná jména.
Díky za upozornění.
děd Ed :-)
27.01.2009 08:30:45NJN
Píšeš přístupným stylem.
Text jakobynic.

Jenom...přečti si poslední řádek - někde je chyba.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.