Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+3 neviditelných
Zásah zdrobnělinou
datum / id09.02.2009 / 310791Vytisknout |
autorKvětoň Zahájský
kategorieFejetony
zobrazeno5394x
počet tipů20
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Používáním zdrobnělin (a lihovin) nám život připadá snesitelnější.
Zásah zdrobnělinou

    Jsou předměty a činnosti u nichž je užití zdrobnělin zcela na místě . Mám na
mysli výrazy typu hospůdka, pivečko, cigárko, fotbálek, pohodička a tak podobně.
Existuje však celkem početná řada lidí, používající bez ostychu zdrobněliny na
místech veskrze neobvyklých až nepatřičných.
Tuto skupinu úhrnem nazýváme ženami.

    V období, kdy příslušnice zmíněné skupiny dosáhne věku okrouhle čtyř let,
zaujímá paradoxně ke zdrobnělinám postoj spíše negativní, a citově přemrštěné
projevy jako: "Ta nám tu polívčičku pěkně zpapinkala! A jaký nám to udělala
hezoučký bobeček!", přijímá s oprávněnou nedůvěrou.
Považujíc se za "už velkou holku", tvrdošíjně oddrobňuje vše, co považuje za
nepřiměřeně dětinské. Předměty jako jsou žehlička, lednička, vidlička, poklička,
jsou promptně překřtěny na žehla, ledňa, vidla a pokla.
Zde lze spatřovat počátky svérázné logiky ženského myšlení.

    V dalších letech, používání zdrobnělin závisí na stupni příchylnosti k předmětům
ve výlohách obchodů, či k celebritám, periodicky spatřovaným v magickém oku
televizní obrazovky. Od povzdechu "...měli tam fantastický botičky od Gucciho",
až po výlev "...a hrál ho můj miláček Bredíček s tou jeho rozkošnou prdelkou",
se ale jedná o převážně neškodné štěbetání.

    V přímém ohrožení se ocitáme, jsme-li konfrotováni se slečnou tzv. "po sezóně".
Jakmile ženština dosáhne věku, kdy už by jí na obličej nedokázal namalovat
"diblíka" ani Vermeer van Delft, propadá panice. Její chování se stává iracionálním
a myšlení inkoherentním. Dostává bezdůvodné záchvaty euforie, lísá se k mužům bez
přihlédnutí k jejich věku a postavení, oslovujíc je žertovnými zdrobnělinami a způsob
jakým gestikuluje lze nazvat psychomotorickým neklidem.

    Abych demonstroval společenskou nebezpečnost tohoto jevu na příkladu, nemusím
chodit daleko. Vlastně se ani nemusím zvednout ze židle v kanceláři.

"Pane Maňas, máte telefon!"

"Telefony nebrat!"

Ano, tahle filmová hláška z "Jáchyma" je poznávací značkou našeho odbytáře.
Mnohdy si neočekávaně zařve třeba "Papíry nebrat!" i při listování v šanonech.
Vlastně se jmenuje Jan Kašpar, ale v podniku to ví snad už jen mzdová účetní.
Pro většinu zaměstnanců je tento postarší, veselý chlápek prostě panem Maňasem.

Oproti tomu, ukázkovým prototypem zmíněné "slečny po sezóně", je sekretářka
ředitele Milena Veselá, řečená Milka.
Tuhle přiskotačila do naší kanceláře. Na obličeji měla make-upu, že by vám
polovina stačila k vymalování kostela a když zamrkala falešnými řasami, zvedl se vítr.

"Maňáskůůů, Maňáskůůů."
Zašvitořila vilně a svazkem dokumentů začala leštit kolegovi prsa.

"Mě se asi zase rozbil fax. Viďte, že mi to rozešleteee."
Mečela, rozepínaje mu, jakoby mimoděk, knoflíček u košile.

"Maňáskůůů. Prosíííím."

Maňas zůstal stát jako Lotova žena. Po několika vteřinách zrudnul a začal koktat:

"Co, co? Ne! Nebrat! Já budu fackovat fraktury!
A vůbec! Pro vás nejsem žádnej maňásek! Já jsem Kašpárek! Slečno... slečno Fialová!"

    Od té doby panu Maňasovi tu a tam říkáme Šmidra.
Zatím ale tajně. Ještě je na to háklivý.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

13.10.2011 08:39:57Květoň Zahájský
V hospodách je zdrobňování zajetou normou. Pivíčko, rumíček, kachnička se zelíčkem a moučníček...
Polívčička byla?
12.10.2011 23:26:59Kočkodan
Kdysi jsme byli asi ctyri lidi v restauraci na obede. První zacal pri placení pouzívat zdrobneliny a poté tak ucinili i zbyvající vcetne vrchního. Pusobilo to velmi legracne a i po triceti letech se pri vzpomínce prinejmensím usmívám.

03.04.2011 16:15:11Yeziiinka
:) ano, to do té logiky zapadá
03.04.2011 14:45:35Květoň Zahájský
Ovšem výraz "prsíčka" bývá slyšet pouze v souvislosti s drůbeží.
03.04.2011 13:55:41Yeziiinka
Ano, zdrobněliny. Nám ženám jde v dnešní době zásadně o pevné bříško a zadeček. Myslíme si totiž, že když se to takhle řekne, hned se to o dvě čísla zmenší.

*!
02.02.2010 15:18:27BBarkku
Schschsch-schschsch-schschschschschsch-schepotááá..
02.02.2010 15:14:06Květoň Zahájský
Taková Inga by ušišlala k poslušnosti i pitbula. (((-:
02.02.2010 15:04:22BBarkku
Zdrobněliny v rukou muže mají zásadně odlišný význam než v rukou-ústech ženy:)
Zatímco muži si navozují pohodičku když jdou na pivečko a nemyslí tím nic jiného, ženy zaujímají bojovou pozici.
Dříve vnímány jakožto slabší pohlaví(dneska už fakt nevim) neměly možnost přesvědčovat pomocí fyzické síly, či halasného zvolání,tak na to šly od lesa a jaksi se to ujalo a přetrvalo do dnešních dob.
Ono se říká, že ženy mají dvě zbraně:šminky a slzy.Mělo by se přidat ještě tohle šišlání;)
Zarážející moment ovšem nastane, použije-li tu poslední zbraň žena, která by si hravě poradila i se zbraněmi "mužskými" -německá posluhovačka Inga, která měří dva metry, má široká ramena, nohu sedmičku a hlas Tritóna.
19.01.2010 11:33:27Alice Renata Beaterson
zdrobněliny...to je síla někdy...:-)
20.10.2009 09:02:19Květoň Zahájský
Šmidra je populární postavičkou z pohádek o Kašpárkovi.
(Představuje hloupého, horlivého policajta.)
Přiznávám, že se závěr nějak nevyloupnul.
Už mi za to nafackoval Hufnágl.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.