Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
NĚKTERÁ OKNA * sbírka
datum / id23.02.2009 / 312518Vytisknout |
autora2a2a
kategorieSmíšené verše
zobrazeno13757x
počet tipů164
v oblíbených61x
do výběru zařadilMarkéta, Zbora, Pacer, Print, Bílá_Místa_V_Akvarelu, thalina, Pišta_Hufnágl, nes, tóru.u, Jinovata, Fouckault, Gora, Whitesnake, atkij, kvaj,
zařazeno do klubůStylistika v poezii,
NĚKTERÁ OKNA * sbírka
.
.
.
 
 
NĚKTERÁ OKNA 
         (  sbírka básní  )
.
 ilustrace  Emil Sláma

 
 
.

 

KAMENY
 
Chlapeckou touhou odvážně plují,
hranami rozbíjí podpatky bot.
 
Putují časem a v čase se zaoblují,
abychom mohli přeběhnout.
 
..
 .
KOLOBĚH
 
Zpočátku klopýtáš,
když z dvojstěžníku živé vody
spadneš do potoka
a vyháníš bahno 
k hladině.
.
Taková první Amazonka,
než přeskočíš k moři.
 
Za mořem oceán pohltí tě
a vracíš se domů.

 

PLOTY  STAŇKOVÝCH  KASÁREN
 
Ploty Staňkových kasáren ještě stojí.
Kdysi  jsme tu provlékali prsty
a steskem se nám úžil svět.
 
Tenkrát byla nádraží plná slibů
a krásných dívek pod závoji.
 
Říjen - měsíc prázdných polí.
 
Kolikátý již.
 
Ozvěna léta rozsvěcuje
ve tvém předpokoji,
v polesních honitbách štěkají psi.
 
Bývalo mnoho krásných dívek
pod závoji,
a žádný jsem nenadzved.
 
.
VE  STARÉ  KOLONII
 
Za láhev fernetu poprosil jsem o chvilku
v cizím bytě. Tady jsem šel na svět,
tady jsem byl král.
 
Vidím tatínka. Děsí maminku z kraje střechy.
Byl pokrývač, nosila mu jídlo, a v neděli
se procházeli jako v černobílých filmech.
Tatínek byl na ni pyšný a dával to znát.
 
A já ?
 
Ne, nejsem král. Nejsem dost odvážný,  jen
trochu zasněný.
 
Obzory bílé.
 
.
 .
DŮM  KDE  JSEM  SE  NARODIL
 
Půltónům nádraží odstínům
šedé i prknu přes kaluž
rozsvítím lampión
 
Až všechny obejdu
najdu dům kde jsem se narodil
 
V prohnuté střeše uložím nebe
na práh noci misku mléka
 
.
 
KE  STARÝM  ADRESÁM
 
Zbourali hospodu.
Byla tam kamna, hasičské tablo,
a paní hospodská do kofoly  lila rum.
 
A také trafiku s mou první básní.
Paní trafikantka blahopřála,
prý nezná nikoho jako jsem já.
 
Staré adresy ukládám nalevo,
nepiju kofolu, i básníků je víc, než
bych si přál.
 
Jen dívkám kloužou trička z ramen,
a já se stejně červenám
 
.
.
ÚTESY  V  TRELLEBORGU
 
Rozmlouval jsem s útesy
a zdálo se, že není nic, co by je mohlo
překvapit.
 
Ale když jsem chtěl odejít,
póry se zalily, a nabídly mi lůžko.
 
Tehdy v Trelleborgu vyděsil mne příliv.
Leskly se mu oči, číhal u nohou,
a jindy hluční kormoráni byli bůhví kde.
 
.
.
.
POSLEDNÍ   LEČ
 
V lovecké chatě smích myslivců i jejich žen,
v řadách zajíci,
na trávě chladivá noc.
 
Naděje pokleká do polních brázd,
kdesi projel vlak, a o kus dál 
svléká se řeka.
 
.
 
LEDNOVÉ  NEMOCNIČNÍ  RÁNO
 
Nejprve nádherně fialová.
I vysoký dub se zdál rostlý  jako pečlivě vybraný
vánoční strom.
 
V domech, neskutečně vzdálených,
rozsvěcovali okna.
 
Po chvíli změnilo se v modrou s přídavkem
teplého mléka,  až nakonec zešedlo.
Světla pohasla, a na vzdálenosti už nezáleželo.
 
Říkal jsem si, být tu tak v létě.
 
Myslel bych na slečny všech věkových kategorií,
jak na koupališti z druhé strany nemocnice
dbají na chůzi, a chlapi zatahují břicha.
 
.
BOHOUŠKOVI
 
Z nemocničního lůžka lze spatřit víc,
než z hřbetu koně.
 
Čas je vnímán hloubkou nebe.
 
Odtud přichází deště,
dotknou se země, a vrátí zpátky.
 
.
 .
HODINA TICHA
mamince
 
 
Ta hodina je nejvíc přítomná.
 
Sedím u tvého lůžka
a recituji báseň.
napsal jsem ji jako kluk.

Asi mne neslyšíš,
a doufám v opak.
 
Červen na úpatí léta.
 
Z nebeské stáje vyvádí koně,
v souhvězdí Ryb otvírají bránu.
 
Ústa jsem svlažil lžičkou vody.
Otevřelas oči,
 
pomněnky v mléce.
 
Z hladiny se nořil druhý břeh,
a noc si užívala spánku.
 
.
. .
 
ZIMA V MEANDRECH ODRY
tatínkovi
 
Dub rozčísnutý až ke sklípkům plic,
tvrdohlavý trosečník v meandrech beze stop,
jen s lehkou kresbou hladových vran.
 
Jako by čas neměl úžlabin,
a hra rybářů dávala pokladům cenu
okamžiku.
 
V meandrech Odry odstíny bílé věštily noc.
 

.

VE STARÉM BYTĚ

Nalevo od starého bytu

oprýskaný dům.

Modrá tma.

V uličce pod okny
jediná lampa. Snad maják

pro ztracené.

Tolik let zpátky.

Některá okna nesvítí jako dřív,

tatínek se neptá kterou košili,

maminka neposlouchá Tichou noc.

 

Jen tma je stejně modrá,

a ztracení jsou blíž

.

 

 

SEMAFOR

Nikdy jsem nenašel odvahu

přeběhnout na červenou, a cesta

jinudy nevede.

Přešlapuji na chodníku, nakupuji odpustky,

spřádám prošlé sny, a lžu,

že mi není souzeno.

A tak nikým nepovšimnut,

všechnu svou horkost vdechuji do mraků,

abych, když přijde noc,

a stromy odjinud smířlivě obejmou

můj dům,

odkryl měsíc.

.

NETRHEJTE  BÁSNĚ

 

Až jednou přede mnou zastavíš,
a vozka galantně otevře mi dveře,

půjdu,

a budu se bát.

Nikdy jsem nechtěl nad tebou vítězit,
ale byla jsi daleko,
a já se mohl posmívat
a nechápat suché větve topolů,
proč se bojí jara.

Až pak,

když kruh vymetený od pilin
začal zarůstat,


spatřil jsem horizont.

Byl modrý a prázdný.

Tu bránu nelze obejít.

 

V ten den roztrhal jsem básně,
a někde poblíž zaskřípala kola.

.

 

 

.

POHŘEB  V  ZUBŘÍ  20.1.2006

Kdo tě zahlédne, měl by být

šťastný, ale chtěl jsem víc,

Tvou archu Ararate 

*
Na hřbitově v Zubří
byl také sníh, spousty sněhu.

Pochovávali mou tetu.

Zvláštní chvíle.

 

Hory přišly až ke zdi,
zachytávaly modlitby,
a ještě křehké nesly je k nebi.

A lidé? 

Měli tvář.

*
Máš pravdu.  K čemu by mi byla.

.

.

 
 
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

21.10.2018 22:28:15kvaj
redaktor prózy

Nemáš zač děkovat. Po dlouhé době jsem narazil na poezii, která mě skutečně oslovuje. Nechci tvé básně srovnávat s těmi od V. Hraběte, mají jinou naléhavost a melodii. Když jsme se o něm ale bavili, narazili jsme na otázku - proč dokázal vyprodat náklady sbírek, zatímco dnes se to básníkům většinou nedaří? Pročetl jsem si celou diskuzi k této tvé sbírce a jednoznačně příznivá odezva mi dává odpověď, že když to v poezii je, tak to lidé zkrátka cítí a veršům i jejich autorovi rozumí. Není potom třeba něco vysvětlovat, nebo vykládat cosi o potřebě nějakého zasvěcení.

Vypustit "a" byl jen návrh. Když o tom ale takto přemýšlíš, ukazuje to, že jsi básník. Vzpomínám si na básníka Jaroslava Mazáče, nevím, jestli ho znáš, ale ten také dlouze přemýšlel o každném slovu, jeho vhodnosti, jak zní a jak působí...

21.10.2018 21:51:11a2a2a
redaktor poezie

Jardo, děkuji, určitě jsi mi udělal radost. Nasadil jsi mi brouka do hlas s tím “a”. Několikrát jsem ti dal za pravdu a pak jsem znovu váhal. Zatím si dám čas, abych si přivyknul, ale uznávám, že tvůj návrh má cosi do sebe a aktuálně je to 51 ku 49 ve tvůj prospěch. Děkuji.

21.10.2018 08:45:05kvaj
redaktor prózy

Někdo v diskuzi napsal - skutečná pouzie. A já se k tomu přidávám. Krásné obrazy, někdy hladí, jindy znepokojují, ale vždycky ke mně pronikají. Ovládáš kouzlo nevyřčeného, v tom jsou tvé básně silné. Jen občas se zdá, že by to vyřčeno být mohlo. Když ale vím, co by mohlo být vyřčeno, není třeba to sdělovat.

Jeden návrh. V první básni bych navrhval vypustit spojku "a". Podle mě je tam navíc.

Chlapeckou touhou odvážně plujíhranami rozbíjí podpatky bot
 
Putují časem v čase se zaoblujíabychom mohli přeběhnout
 
30.07.2018 09:52:05pasažier letu 1978

kúpil by som si tvoju zbierku ak by som ju našiel v obchode ak by som ju náhodou vytiahol z regálu tak by som ju určite kúpil.

Len po Holanovi idem zámerne a ten tiež v kníhkupectvách nebýva

26.06.2018 14:29:42Norsko 1

Na práh noci misku mléka. Máš to hezký. Někdy až moc

15.06.2018 10:33:13qíčala

Teda tip jsem ti dávat nechtěla, ale četla jsem a nemůžu si pomoct :D

22.05.2018 20:07:40a2a2a
redaktor poezie

Debraket, dík za reakci a když už jsi četl, myslíš, že bys mohl vysvětlit, co tím myslíš? Děkuji

22.05.2018 15:52:18Debraket

k tomu abys měl výraz

03.05.2018 20:09:31lucie.médea.

...dbají na chůzi a chlapi zatahují břicha... to mě srdečně rozesmálo. 

Hezky se mi četlo. 

25.04.2018 12:26:29a2a2a
redaktor poezie

Whitesnake, děkuji za výběr, pamatuji se na tvou, až nezaslouženě laskavou recenzi této sbírečky před léty, která mne uvedla tehdy do rozpaků a rozproudila tehdy další recence (Jinovata, Lyryk a Bílá_Místa_v_akvarelu.)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.