Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

DNES

24. 02. 2009
12
17
2511
Autor
macecha

člověk si vůbec neuvědomuje, co se může stát....



vyšla jsem z domu
a přesto,
že je mi šedesát
narodila jsem se znovu

můj anděl strážný při mě stál
když šlápla jsem na druhý schod
pod tíhou sněhu padal strom
a jemně větvemi svými
pohladil mou tvář
jiskry vířících vloček sněhu
podobné drahokamům
rozprskly se jako svatozář

chvěla jsem se dlouho po tom
přemýšlejíc
zda není město naše prokleté
jakoby nestačilo neštěstí
jež potkalo před měsícem
dva malé chlapce
stromem zabité

až za hodnou chvíli
pochopila jsem
bylo to znamení
pro nás
pro všechny lidi,
že jsme smrtelní
vinní i nevinní
nevíme dne
ani hodiny


17 názorů

macecha
30. 03. 2009
Dát tip
Smutné, ale pravdivé. Díky.

Bíša
27. 03. 2009
Dát tip
Smutné...

macecha
05. 03. 2009
Dát tip
nairo, tak to můžeš mluvit o štěstí, ještě, že ho někdo nesrazil a nezranil ještě více..

naira
05. 03. 2009
Dát tip
...při takových situacích člověk opravdu neví co ví a kdy... * (malej si ,jen' (9let.)minulý týden vyrazil zuby na sjezdovce...přední..)

macecha
02. 03. 2009
Dát tip
A.H. - jsem ráda, že se líbilo. Díky.

A.H.
27. 02. 2009
Dát tip
gradace na konce. bezvadné

macecha
25. 02. 2009
Dát tip
Robinie, věřím. To jsou opravdu otřesné zážitky, obzvláště, pokud se to týká dítěte. Fakt, člověk neví, co se mu v příští vteřině stane. Trochu mě to děsí. Ta bezmoc.

Robinia
25. 02. 2009
Dát tip
Už je to pěkných pár let, byli jsme s dětmi na dovolené v Turčianských Teplicích. Blížila se bouřka, zdvihal se vítr. Vraceli jsme se z výletu na kolech, nejstarší syn se najednou zastavil a otočil ke mně. Už už jsem ho pobízela, aby jel dál, když v tu chvíli před ním padla ohromná větev stromu. Kdyby se tenkrát nezastavil a neotočil, vjel by pravděpodobně přímo pod ní... a radši nedomýšlím, co se mohlo stát...

macecha
25. 02. 2009
Dát tip
Diano, ještě teď se třesu. Bylo to hrozné, ale přitom tak zvláštní. Ten pocit, jakoby mě někdo právě předtím, než ten strom přede mnou spadl, zastavil.Protože jsem se fakt zastavila,dívala se na větve toho stromu a přemýšlela jsem o tom, že si musím dát pozor, že vypadá nějak zvláštně. Bylo na něm mnoho sněhu a v malých sprškách padal dolů. Možná ještě musím žít, když zemřeli všichni mí bratři, matka už by nikoho neměla.

Diana
25. 02. 2009
Dát tip
vinní i nevinní nevíme dne ani hodiny Strašné, když si tu situaci představím. Ale máš anděla strážného! ****

macecha
24. 02. 2009
Dát tip
moorgaane- a měly pravdu- děkuji Jiří - umíš udělat i smrt krásnou, jak to děláš? Patří k životu, je to jasné, ale nikdo z nás v tomto směru nepospíchá. Díky za pěkné veršíky, uklidňují.

nostalgik
24. 02. 2009
Dát tip
I smrt má právo k milování, krok vznáší se tiše, lehce neznáš, nevnímáš ji ani, jak stuha vlaje na kolébce Příště že prý řekne více, dechem z úsměvu co vane zamihotá plamen svíce té smrti zamilované

moorgaan
24. 02. 2009
Dát tip
moje babicka a maminka vzdycky rikaly- " neviš dne ani hodiny! "../*

macecha
24. 02. 2009
Dát tip
to jsou souvislosti!? Člověku opravdu zůstává rozum stát. Ještě, že jsem věřící člověk, jinak bych si vůbec nevěděla rady se svými pocity. Háber - prečítam si. Norsko 1- myslíš, že až tak? aleši- člověk fakt neví, co ho potká.... všem děkuji za komentář i tip

v neděli jsem na internetu viděl zprávu o havárii nedaleko Zdic. Spolujezdec nepřežil, řidička v nemocnici se zlomeninami. V pondělí se zjistilo, že to je ředitelka ze školky, kde pracuje moje žena...a její manžel. Děti neměli...

Norsko 1
24. 02. 2009
Dát tip
psala jsi o nich. To tě zachránilo

Háber
24. 02. 2009
Dát tip
určite*tiež som niečo teraz znova také prežil:)-viď preskákaná cez dva pruhy:)*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru