Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Velrybí labutí píseň
datum / id02.03.2009 / 313272Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
upřesnění kategorieo savci (v odstavci)
zobrazeno5731x
počet tipů29
v oblíbených5x
do výběru zařadilPacer, katugiro, Janina6,
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Prolog
"Son of the bitch, I´m sick of these dolphins."
-SZ
Velrybí labutí píseň

U mořského dna lenivě ležel veliký šedivý válec. Na jednom konci byl vyboulený a zakulacený, na druhém se ztenčoval, ztenčoval a pak zase rozšiřoval a zplacatěl a rozdvojoval se jakoby do vidličky. Výsledek byl tedy mírně rozpačitý. Netrénovanému oku mohl vzdáleně připomenout velrybu. A taky, že to velryba byla.

Povalovala se u dna a měla mizernou náladu.

"Jsem to ale mořská kráva (Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas), toho času vyhynut), zapomněla jsem se zase nadechnout", povzdechla si a loupla očima nahoru, kde se přes třepetavé závěsy medúz, barevné koberce rybího dorostu (zastoupeny všechny velikosti a tvary, namátkou středně velký deltoid, pomenší kosodélník, vypasený hexagram a spousta malinkých čtverečků, z nichž jeden byl patrně v mládí kousnut něčím zubatým do ocásku),  rozevláté hřívy mořských koníků, choboty chobotnic,  rej noků a  barák údů nesměle rýsoval jeden z vertikálních konců moře a to ten, kde je vzduch.

 

"Bude to dlouhá cesta", řekla si velryba a čtenáři nezbývá než s ní souhlasit, je-li ovšem empatický. Není-li, nechť si třeba představí, že se najednou vzbudí uprostřed noci s neodbytnou potřebou močení a musí jít, ač se mu nechce, protože se mu chce. A může to býti cesta namáhavá, bolestivá a plná překážek (nedbale odkopnutý pantofel, pohozený svetr s motivem mořských hvězd (které by neznalec mohl pokládat za inkoustové kaňky) či rozevřená kniha o Přátelských ostrovech, zakopnout ve tmě se dá o cokoliv, přítel člověka-nepřítel člověka)  a výsledek je do jisté míry nejistý, avšak smysl pro povinnost, zvyk a snaha nekomplikovat věci více, než je nezbytně nutné žene kupředu lidstvo i velrybstvo, však jsme taky všichni savci, jedna rodina, takže víte, o čem mluvím.

Velryby, pravda, mají cestu na záchod jednodušší, nemusejí v noci se schodů po studené podlaze, nepraští se kolenem do radiátoru, ani se neleknou pavouka v umyvadle a začínající pleši v zrcadle, ale zato musí na hladinu za každým nádechem a tak často nechodí ani ti nejskalnější prostatici.

 

Abychom v situaci měli tedy jasno: středně velká velryba se neochotně odlepí ode dna hlubiny (bod H) rychlostí pěti machů (ploutví) za minutu. Míří k hladině (bod H) vzdálené od bodu H takových dobrých bratru řekněme zhruba tisíc tři sta šedesát osm machů běžných, případně o třetinu méně machů mocných, záleží na hustotě provozu a tělesné svěžesti.  Tření je pro účely výpočtu zanedbatelné, nálada velryby rovněž. Tahle ji má tedy ovšem pod psa (Pes domácí (Canis lupus f. familiaris). Za jak dlouho bude velryba nahoře, milí počtáři? Pokud se po cestě s někým nezakecá…

 

Chvíli ji to jistě potrvá, šplhá se vzhůru vskutku neochotně, po pár metrech navíc potkává hašteřící se delfíny, ta jejich dobrá nálada je na facku ploutví, culí se jak idioti, prej nejchytřejší podmořští savci, kde jste si zapomněli mičudu, pitomci? Odplivla by si s chutí, avšak toto gesto ztrácí pod mořem svůj půvab. Pluje tedy nerada dále, netěší ji to, připadá si tlustá a šedivá, což také je.

 

Ach jo, zapomněla jsem už všechny velrybí písničky, kdy jsem si naposledy zpívala? Velryby si obvykle zpívají rády, jsou-li dobře naloženy. Na rozdíl od lidí si ovšem nezpívají ve sprchách ani vanách a to z jednoho prostého důvodu. Velryby se koupou nerady. Nezbývá jim tedy  než zpívat na veřejných místech, za což jsou často terčem posměchu a nepochopení, delfíni se jim smějí, koníci řehtají, ježci se nafukují a ryby dávají svůj nesouhlas hlasitým mlčením. To vás pak chuť do zpěvu přejde, když vám čumí do huby kdejaký žralok a hladově číhá na každou falešnou notičku.

 

Proplout ještě mořem mřenek (mřete), chuchvalcem chaluh (kruci, zase mám na řase řasu), omylem drcnout do delfína (to mě ale fakt mrzí), všimnout si jak se paprsek světla odráží od želvího krunýře (kýč), voda je tady nahoře příjemně teplá (zas tady nachcali), proud je trošku silnější (už nemůžu), nahoře to bude možná trošku houpat ( nesnáším delfíny).  A najednou moře končí, dál už není nic, je taky modré, ale nějak jinak, dál pokračovat nejde, tak se tedy aspoň konečně nadechnu, vodotrysk pro případné diváky, chvilku se nechat unášet na hladině, a hele, létající ryby, frajírci, nemají v tom moc jasno, nesměle se pokoušejí utéct a nemůžou, prej rozšiřování hranic poznání, prdlajs, frnknout by chtěli.

 

Vytočila se tedy, odrazila od hladiny, plula dolů, dolů, slunce jí klouzalo po těle a měla pocit, že si skoro vzpomíná na jednu písničku.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

20.07.2018 17:36:31Gora
redaktor poezie a prózy

Hodně zábavné a výtečně napsané...

05.10.2015 13:17:09Adriana Bártová

hra mistra se slovy, řekla bych dokonalé povídání skoro o ničem a přece o všem, tipuji za za bravurnost zpracování i některé výrazy, které pobavily/ přítel člověka - nepřítel člověka/

28.08.2015 01:05:41piipkvak

tnechce se mi to číst, ale určitě to musí být strašně vychytralé až dojemné

14.08.2015 15:47:08Markel

pobavena všecka celá :-)) ***

05.08.2015 11:20:00Skarabea

fajn... pobavilo

05.08.2015 09:15:07Kandelabr

díky, že se občas vracíte. Ke psaní se fakt poslední dobou nedostávám, ale mám v hlavě teď podobnou kravinku, jako je tohle, tak se snad brzy dostanu k tomu ji napsat.

04.08.2015 14:43:41Vigan

Je to skvělé. Škoda, že autor nepíše no..

31.07.2015 16:06:32takjinak

Já jsem nadšená :) Jako by mě někdo objal a pohoupal, díky za to *

30.07.2015 07:37:46Janina6

Malé připomenutí, jaké skvělé texty se tu daly číst před pár lety...

Kdy se dočkáme nějaké nové Tvojí povídky?

04.11.2013 16:24:49evina

krásná podmořská, pobavila jsem se, hlavně s delfínama!:)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.