Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Národ zavržených

06. 03. 2009
1
1
1836
Hledíc na nevýslovné utrpení,
v srdci zmatek
v ústech hořkost.
Jak mohl tak krutý být člověk,
když vyřknout takový ortel nad někým mohl.

Je krátce nad ránem
život se bouří.
myšlení mnohých se v kámen se obrátilo
sůl je oslepila
a vnitřnosti jim rozežrala
Již po zbytek svých let mají zůstat v zavržení
neotevření Boží lásce a jejímu milosrdenství.

Mladý člověk, rozdrásán na kost,
kráčí uličkou uprostřed davu.
Každý druhý strká, plive
temnota se tímto místem řine.
Světlo spásy vzejde znovu,
nikoliv však z Davidova trůnu.

Zde již potom bude jen pláč
nyní poslední léta v hojnosti, další ve válkách.
Již nebude z jejich řad dalších Máří Magdalén
ba ani zamilovaných Jakubů.
Zbude již jen pláč a pokrytectví.

Ten mladík z kříže jim však přesto do poslední chvíle nabízel pomocnou ruku.

1 názor

Santi€
07. 03. 2009
Dát tip
Dany, tohle je hodně silné, líbí se mi to, je z toho cítit tíha pocitu rozčarování, zklamání, zmatku některé verše jsou kostrbatě poskládané, svědčilo by jim přehodit slovosled moc pěkné jsou obrazy "myšlení mnohých se obrátilo v kámen" a "mladý člověk rozdrásán na kost"

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru