Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsem rozbitá váza

15. 03. 2009
15
16
2539
Autor
Binna

Podívej, jen se na mě podívej. Zase se směju. A chce se mi tancovat. Kdo tančí z vlky, nemusí se bát. Pamatuješ?

Podívej, jen se na mě podívej.
Zase se směju.
A chce se mi tancovat.
Kdo tančí z vlky, nemusí se bát.
Pamatuješ?
 
Trochu jinak
 
Kradeš mi ho, ale on je můj!
Já ho znám déle než ty, já ho znám lépe než ty.
Viděla jsem ho tancovat. Ty ne.
 
Mám chuť napsat něco zvráceného, abych se ti pomstila, malá drzá blondýnko.
Mám chuť tě rozbrečet a tím pláčem tě zmrzačit.
Mám chuť napsat třeba…
 
Děvčátko s velkýma očima.
 
Máš pokoj plný plyšových hraček.
Fialového poníka, pokresleného růžovou fixkou.
Panenku s vytrhanými vlasy.
Také jsem měla takového plyšového králíka.
Ale červeného.
Dívá se na mě…
Položí mě na postel, která je příliš malá, příliš nízká.
Jsi tak něžná…
Děvčátko, až půjdeš zítra spát, možná najdeš pod polštářem moje vlasy.
Tvůj táta není ten hodný princ z pohádky.
Tvoje máma to ví.
Nikdy ti to neřekne.
A já budu také mlčet.
 
Ticho, ticho.
Spinkej, děvčátko s velkýma očima.
Sladké sny.
 
Mami… Mami.
Mami.!!!
 
(Tohle se nikdy nestalo.)
 
 
Mobilní kontrola.
 
Dala jsem si tu práci a spočítala to.
Svůj mobilní telefon kontroluji každých 25 sekund mrknutím na displej a každých 5 minut ho beru do rukou abych se podívala, jestli mi nepřišla SMSka.
Žádná už dva dny nechodí.
Ležet o víkendu v posteli a nedostat jedinou zprávu, to je opravdový pocit samoty.
A nebo si to namlouvám?
Mám se příliš dobře a vymýšlím si problémy.
Taková je definice samoty tvýma očima.
Odsoudil jsi mě na neurčito k osamělosti.
Ale ten soud jsem si vybrala sama.
Kdo koho teď bude obviňovat a kdo koho litovat?
Nikdo nikoho.
 Na tyto věci jsme každý sám.
(Já tady… a ty tam. )
 
 
Kdybys mi byl býval řekl,
 
že jsi ženatý
že mě nemiluješ
že nejsem pro tebe na prvním místě
že jsem příliš tlustá
že milování se mnou tě nenaplňuje
že u toho myslíš na jinou
že tě moje povídání nudí
že se příliš hlasitě směju
že mám hloupé nápady
že když koušu do chleba, krčím při tom nos
že si o mě povídáte s kamarády
že jsem jenom jedna z mnoha
že se mnou nechceš dítě
 
nikdy bych si s tebou bývala nezačala.
 
 
Jsem rozbitá váza
 
Někdy chci natruc v sobě držet vodu a květy a sloužit. Být hezká a být středobodem vesmíru na stole.
Nic víc si nepřeju, jen aby ses na mě díval, dotýkal se mě, laskal moje květy.
Byla bych plná nahnilé, tlející vody, ale šťastná.
Ale jsem rozbitá váza.
Střep, co ti přinese štěstí, pokud ho budeš nosit u sebe. Třeba v kapse.
To by ses ale musel sklonit a zvednout mě.
Na to si příliš krátkozraký.
Dobře ti tak.
 
Rozkošné, naprosto rozkošné
 
Tleskej mi.
Když se před tebou svíjím, lžu, a natahuju ruce.
Samozřejmě, že čekám odměnu, kdo by to dnes dělal zadarmo.  
Malé rozkošné představení, po kterém zůstává v hlavě temno a ve vzduchu palčivé výčitky.
 
Kratičký úsek života
 
Na palci u nohy cítím něco lepkavého.
Šlápla jsem na jahodu, která se zakutálela pod rozkládací gauč.
„Zlatko, máš tu někde utěrku?“ šeptám do šera.
Venku se rozednívá.
„Nech to být…“ zabručíš z polospánku.
Sedám si vedle tebe a zabořím ti prsty do vlasů.
Naposledy.
Až se probudíš, ani si na mě nevzpomeneš.
Vím to, proto si ukládám tento okamžik do paměti. Uložím ho hluboko, zásuvku přelepím červenou páskou a napíšu - nesahat!
Už nikdy si nechci přehrát tento úsek života, který jsi mi daroval, jako poslední nádech před skokem z útesu.
Nevyčítám ti to.
Ani to nebolí.
Jenom… jenom mi docházejí slova.
 
 
 
Je to špatná divadelní hra
 
Scénář si  píšu sama.
Potácím se po jevišti sem a tam a hledám slova.
Sedíš  v předposlední řadě a nezaujatě mě sleduješ.
Vidíš, jak otvírám ústa naprázdno.
Nenapadá mě nic, co by stálo za to vyslovit.
V hlavě mi tancuje deset tisíc myšlenek, nahých a stydlivých, dříve než se promění ve výkřik, raději zmizí.
Udělám tři kroky doprava, dva doleva.
Zastavím se.
Rozhlédnu se kolem sebe.
Jsem oslepena mrtvolným světlem jediného reflektoru, vnímám smítka prachu vznášející se kolem mě.
Usedá všude.
Na mě, mé oblečení, na podlahu.
Chci se ho nadýchat a dusit se jím.
Možná bych přidala trochu vzrušení do tohoto mdlého kolísání.
Sem a tam.
Sem a tam.
Marná snaha.
Mlčenlivá scéna přehrávaná v nudné, nekonečné smyčce. Stále dokola. 
Kulisy se mění, herci přicházejí a odcházejí, a já se stále potácím.
Dokud se nepřestaneš dívat.

16 názorů

a2a2a
03. 01. 2010
Dát tip
tento text svědčí o tvém smyslu zkoušet to i jinak, ale popravdě převládá pocit, snad je to i tím prozaickým jazykem a snadnou předvídatelnosti i atmosférou úpěnlivého monologu, tedy převládá pocit, že mu schází lehkost i míra překvapení, jaké nám občas nabízí nápaditá metafora.

Grainee
01. 07. 2009
Dát tip
Nikdy jsem nevydržela takhle dlouhé dílko číst do konce...nebavilo mě to. Teď mě mrzí, že ta tvoje je tak krátká.Tip

Grainee
01. 07. 2009
Dát tip
Nikdy jsem nevydržela takhle dlouhé dílko číst do konce...nebavilo mě to. Teď mě mrzí, že ta tvoje je tak krátká.Tip

Marlav
15. 06. 2009
Dát tip
je to takové zvláštní, vypověď nitra*

pavel242
02. 06. 2009
Dát tip
Krutě osobní "Když se před tebou svíjím, lžu, a natahuju ruce.", úžasná věta. Jinak to na mě s výjimkou Špatné divadelní hry působilo až příliš zpovědně, jako texty z kroužků u terapeuta. Špatná divadelní hra je majstrštyk!

Binna
18. 04. 2009
Dát tip
Hesinko, nebláááázni... já Ti je vrátím.. neb jsem se právě začetla do tebe... PARAADA, píšeš moc krásně

Hesiona
18. 04. 2009
Dát tip
Mám tady pro tebe pár tipů. Kam mám ten náklaďák poslat? :o))) ********

je to ach...působivé, krásně napsané. Usmívat? Úsměv na tváři mi to zrovna nevyloudilo..

Tááááááák, najprv som sa zľakol, že je toho nejako veľa:) ale čítalo sa to samo:) Najviac sa mi páčilo: "Děvčátko, až půjdeš zítra spát, možná najdeš pod polštářem moje vlasy. Tvůj táta není ten hodný princ z pohádky." a potom: Jsem rozbitá váza a Je to špatná divadelní hra Ďakujem za príjemné verše hneď na začiatku dňa:) dnes sa budem usmievať:)

hanaot
15. 03. 2009
Dát tip
OUUUU máme (všichni) stejné pocity.. scénáře si píšem sami..

Danny
15. 03. 2009
Dát tip
*

Norsko 1
15. 03. 2009
Dát tip
tip, ale číst to nebudu


daddy
15. 03. 2009
Dát tip
žena

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru