Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mísení

18. 03. 2009
4
2
1746
Autor
MAJKL65

Cítil jsem, že bere mě vítr

a unáší čas

do plachet tváří opřel se vichr

kde která ztroskotá zas 

 

tvář má u břehů jiných světů leží

i s nákladem slov

kýl ztěžklý živočichy lží

paluba z peří sov

spí ve vlnách   

smrt je velký sen

kdo mrtvý je snil alespoň den

tiše tlí v chaluhách

 

a srdce jeho sní úhoři

 

když dny jdou dál  

kolem opuštěných kostí

kolem vší té zlosti  

pod kříž stín růže

jsem ti dal  

 

tvé oči

jsou hluboké jako hroby

 

když pláčeš

mísím se s zemí

 


2 názory

Norsko
18. 03. 2009
Dát tip
když pláčeš, byl mohlo být takovým hezkým zakončením této rozporuplné básně. Měsíc by konečně vyšel a řeka začala by téct

HenryP
18. 03. 2009
Dát tip
fuuuuha, posobi to na mna dost "pre formu, logika nie je az taka dolezita". hoci nieco v nej je, len z mojho pohladu dost nestastne vybrusene. pri podobnej teme treba postupovat skor opatrne, aby to neznelo az ako take klise..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru